Oppenheimer

Tak popořadě! Je to dozajista více než dobrý a docela originálně pojatý film s několika pozoruhodnými hereckými výkony a, z mého pohledu, perfektní výpravou. Vím, že spousta lidí pokládá Christophera Nolana za režisérského génia, ale já tenhle všeobecný názor nějak nedokážu sdílet. Tříhodinová stopáž mi v tomto případě přišla úplně zbytečná a nemůžu se ubránit dojmu, že kdyby byl tenhle film o takových 30-40 minut kratší, bylo by to ve prospěch věci a napadá mě hned několik režisérů, kteří by, za daných podmínek, dokázali, podle mě, tuhle věc natočit působivěji. Po tom všem, co se o tomhle bijáku předem napsalo, jsem osobně čekal trochu víc, nebo spíš trochu něco jiného. Pořád však určitě platí, že je to víc, než dobrý film, který si zaslouží alespoň 75%.

Zajímavý životopisný snímek, který mapuje otce atomové bomby. Za mě druhá třetina byla nejlepší. Kdy se sledovalo, zda se to podaří. Třetí a závěrečná třetina o nějakém slyšení sráží film zbytečně dolu a dělá ho nezáživným. Snímek mohl být klidně o 40. minut kratší. Hodnotím jako lepší průměr.

Bylo to nudné, bez chuti a bez zápachu. Američané neznají, nebo neumějí prodat svoji historii. Dopsala bych scénu, kdy první tým dává do kupy seznam všech vědců, kteří znají jádro. Když zjistili, že Němci mají Nielse Bohra a Lisu Maitnerovou, vypukla panika. Následovala schůzka s admirálem Stanfordem Hooperem, během které jej konfrontovali s možností, že Německo může do roka, max. dvou let vyvinout jadernou bombu. Jedna z admirálových otázek byla: "A ta ženská je důležitá jak?" Teller poskytl admirálovi odborný výklad, ale admirál neměl svůj den. Návštěvě oznámil, že má večer zamluvený biliárový stůl, což znamená, že schůzka skončila katastrofálně. Na ulici se Wigner naklonil k Tellerovi s poznámkou: "Pan admirál nic nepochopil. Měl jste mu Maitnerovou popsat jako profesiální hráčku kulečníku, co peče perfektního krocana. Pak by možná ryba zabrala!" Maitnerová popsala roku 1939 jako první na světě štěpnou reakci. Článek vyšel v Nature: https://www.milestone-books.de/pages/books/002916/lise-meitner-otto-robert-frisch/disintegration-of-uranium-by-neutrons-a-new-type-of-nuclear-reaction-physical-evidence-for-the?soldItem=true&fbclid=IwY2xjawFGnslleHRuA2FlbQIxMAABHWZzuC1H2kiREQIeDuBz6u4W_jJdd8imIMP6CO3ipnFAE6sOiesxxmHoTQ_aem_Zn4AnIOMQmJRceVNAk2MVg V článku poprvé použila termín jaderné štěpení pro rozpad jádra uranu na dva stejně těžké prvky - krypton a baryum. Vedlejším produktem je další emise neutronů a uvolnění obrovské energie. Tím se stala matkou jaderné bomby. (Pozn.: Maitnerová štěpení neobjevila, objevil jej Hahn, ale reakci nepochopil.)