Ve službách krále

Některé, a nejen romantické, dialogy dnes působí dost naivně. Představitel krále se (mi) hodí spíš na padoucha. O Maraisovi proslulé "sám sobě kaskadérem" - vždy je vidět, jak odněkud seskočí, střih, dopad - ne v jednom záběru, ale budiž, táhlo mu k padesátce. Tvůrci dabingu z r. 2004 patří narvat dřevec do zadku skrz mandle. Když vidím Maraise, slyším V. Ráže. Ale ani J. Šťastný a mnozí další podle mě nepatřiční dabéři nervou uši tak, jako L. Olšovský, proti němuž absolutně nic nemám, ale jeho hlas k tomu muži byl jak pěst na oko. To opravdu snižuje prožitek z filmu.

Film byl můj oblíbený, z mého mládí. Páni nahoře byli k divákům v kinech štědří, dobrodružný žánr a komedie z Francie měly svou hodnotu. Dříve jsem si nebyl vědom nějakých bot ve filmu a žral jsem je, dnes se tomu jenom usmívám a když dnes koukám na Jeana Maraise, tak se směji 2x. Šlo o oddechovky, dnes vídáme jen Belmonda, Delona, Girardotovou, Funese, italské komedie jsou fuč a obrazovka je zaplevelená americkým brakem, který běží 24 hodin denně. V televizi se stále opakují, v různých zfilmování Hrabě Monte Christo nebo Železná maska. Letos běžel film La Toure a přiznám se, viděl jsem jej poprvé, je na něm vidět ty ušlé roky, Marais je úsměvný. Ve službách krále, se pravda tvrdila soubojem, nuž za tu krásnou herečku Schiaffino, nevím, co by člověk dělal, kdyby si dovolila, nechat si políbit konečky prstů...

Nemůžu si pomoct,ale tento historický kousek mě nezaujal,tak jak jsem chtěl a očekával.Moc se mi to nelíbilo a nepomohl ani Jean Marias v hlavní roli,kterého jinak jako herce docela obdivuju. Čekal jsem od tohoto filmu daleko více.

Ne vždy je jméno J.Maraise zárukou vynikajícího filmu, ale je jistou jistotou, že se na film dá dívat. To platí i tentokrát ale na více než 70 % to prostě film dotáhnout nemůže. Řekl bych, že starší dabing byl lepší.