Advokátka

Ale tak... něco dobrého by se tu možná našlo. Mladou Emílii Vašáryovou nevidíme zas tak často, takže aspoň z tohoto důvodu. Pak jsem se ale začal soustředit na to, jestli jsou čeští herci dabovaní nebo ne a trochu mi začal unikat příběh. Můj problém, že.

Je jasné že tam musela padnou nějaká komunistická agitka. Takže tam režisér vpašoval tu pasáž o zavražděném muži, který založil družstvo, a za to jej někdo zabil. No, jinak je hlavní postava typická slepice, která se domnívá, že bez ní by zašel celý svět. Na své děti kašle, do školky pro ně přichází pozdě, protože měla, jak ona sama říká, práci. Musel jsem se fakt zasmát, čemu všemu se říká práce. Dokonce děti tahá s sebou do kanceláře. Prostě všechno možné je jí milejší než ony a domov. Byla mi ta babice nesympatická až hrůza. Dále jsem nepochopil předabování českých herců, nevěřím tomu, že by se nenaučili slovenský text. Celý film není nijak zábavný, ale dívat se na to dá. Nakonec je zde jedna skvělá scéna s popravou. Jenže to je vše. Deminův útěk byl rozhodně spíše k zasmání. Já se domnívám, že 40 % bude stačit.

Emília Vašáryová v roli začínající advokátky. A hned se ji profese nedaří. Jejím prvním případem je žena obviněná, souzená a odsouzená za vraždu svého manžela. Obhajoba se nezdaří a žena končí na popravišti. Druhým případem je jako advokát ex offo přidělena k muží obviněnému hned z několika trestných činů. Od rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví až po násilný trestný čin. Film převážně vypráví o osobním životě hlavní hrdinky a o tom, kterak její případy ji zasahují do osobního života. Mohlo by se zdát, že manželství je šťastné. Za muže má člověka úspěšného, spolu staví nový dům, mají spolu krásná dvojčátka, kterým říkají "Čerešničky". Jenže až nepříjemně se začínají křížit zájmy rodinné s profesními. Pozoruhodné je herecké obsazení vedlejších rolí. Setkáváme se tu s Františkem Filipovským, Danou Medřickou, Jiřím Adamírou, Jiřím Holým nebo Jaroslavou Obermaierovou.