Nebesa

Poměrně zajímavý koprodukční filmový projekt, který jakoby měl hodně společného s českým povídkovým snímkem „O věcech nadpřirozených“ (1958) natočeného na základě povídek Karla Čapka, které mají svou myšlenku a moralizaci. Pojítkem obou filmů je především svatozář nad hlavou jedné z postav a týká se to i jejich reakcí. Až to vyvolává podezření, že se právě tímto filmem scénárista a režisér Srdjan Dragojevič plně inspiroval. Scénář však napsal sice také dle povídek, jen pro změnu od francouzského spisovatele Marcela Aymeho, které upravil do prostředí Bělehradu a Srbska. Film pojednává o postavení víry v padesátých letech a Dragojevič se navíc k tomu ještě dotýká oblastem politiky, morální filozofie, a dokonce i umění. Postavy jasně dávají najevo životní stereotypy a karikaturu žití, za použití nejrůznějších sloganů podtrhující vizuální symboliku v dialozích. Ale je fakt, že mnohé slogany českým divákům toho moc neřeknou. Divergence tady nastává až v chápání odpuštění a konceptu hlouposti, což také mnozí mohou chápat jako cílenou urážku věřících. Snímek tedy svým pojetím a strefováním do jasných oblastí problematiky docela dráždí. To už ale záleží na diváckém uchopení dané věci. Tak, jak je ve svém konceptu zajímavý starší výše zmíněný český snímek, zajímavý je skutečně i tento koprodukční. Má jen větší hloubku, větší vtíravost a tvůrčí bizarnost.