Kyslík

Že francouzský režisér Alexander Aja umí, nás už přesvědčil svými předchozími hororovými snímky. Tento jeho počin je však tentokrát na poli sci-fi dramatu a není od věci zmínit, že autorka scénáře Christie LeBlanc, pro kterou je to první scenáristický triumf, jakoby přepracovala do jiné dějepravy na jiném místě a za jiné situace, scénář Chrise Sparlinga pro film „Pohřben zaživa“ (2010). Obdobných dějových částí mají oba tyto snímky více než dost. A na to, že se natáčelo za nelehké situace covidové krize, se dá bez skrupulí říci, že Aja natočil mistrovské dílo. Jedna postava, stísněný prostor, dramatický úbytek kyslíku a snaha o přežití. S výše zmíněným počinem „Pohřben zaživa“ (2010) to skutečně nutí porovnat, neboť od prvních minut je vidět, že se filmové možnosti zase o něco posunuli dál. Scénář je takový, jaký je. Promyšlený v dané záhadologii a zvratů, v poznání stavu věcí a touhy žít. Na stísněný prostor je tady ale tentokrát daleko více úhlů kamery i pohybů. To scénář jenom povyšuje, obvzlášť v rámci budování napínavé atmosférý, ze které se nelze odtrhnout. K tomu vhodný soundtrack tvůrce Robina Couderta, který pochopil daný koncept. A samozřejmě uvěřitelný herecký výkon Mélanie Laurent, se kterou lze v emočních scénách i soucítit. Příběh plný paranoie a rozptýleného pocitu viny. Tvůrci v pozadí všeho tedy použili pandemickou situaci, která v době natáčení skutečně proběhla, a nádherně zkomponovali příběh jednotlivce v naprosté izolaci od světa. Pocit zoufalství a beznaděje v blížící se smrti. Snímek sice na výsluní nebude, ale za pozornost jistě bude stát i v budoucnu.

Filmu se musí uznat, že dokáže na minimum prostoru udržet napětí po celou stopáž aniž byste se moc nudili. Jedna herečka v nějakým boxu začne pomalu vyšilovat, to není úplně ten správný námět si možná řeknete, ale zpracování za mě ucházející.

Tak pro mě to byla fakt zoufalá ztráta času, energie a i peněz. Nevím co tím zamýšleli, že by to mělo někoho upoutat.

Za mě velmi povedené originální vědeckofantastické scifi drama, ve stylu one woman show. Stupňující napětí na pár metrech čtvrečných, pěkně zpracovaná paranoia uvězněného člověka,bojujícího o šanci na život. Určitě stojí velmi za shlédnutí, přestože od cca 1/2 filmu začínáte tušit kdo,kde a co.Přesto 70%