O obrovi, který neměl srdce v těle

Nebýt Štěpánky Haničincové zřejmě by cyklus Norských pohádek ani nevznikl. Z pozice dramaturgyně ČT prosadila i další podobné série krátkých pohádek, z dnešního pohledu by se dalo říci minimalistických. Prostá výprava, tři herci (někdy čtyři pět), stačilo patnáct minut k převyprávění pohádky. Na druhou stranu Štěpánka nebyla žádná velká herečka, dva roky herecké DAMU stačilo, aby poznala, že její cíl je někde jinde. Její projev je prostě trochu dřevěný a přednes umělý hodící se více na roli vypravěčky. I tak stojí její pohádky za pozornost, už jenom kvůli historickému vývoji vysílání a programů pro děti v České televizi. Škoda let po roce 1968, kdy jí komunisté zakazovali pracovat a omezovali její činnost. Ve světě podobná role nemá obdoby.