La frusta e il corpo

Mario Bava, klasik italského hororu a gialla a jeho první barevný film. Ponurá atmosféra starobylého zámku a sadistická, nebojím se napsat sexuální zvrácenost hlavní postavy barona Kurta (v božském provedení Christophera Lee), je hnacím motorem tohoto gotického hororu. Ten bič z názvu filmu se objeví v jedné scéně, která charakterizuje hlavní postavu a jeho morálně volní vlastnosti (ha, ha, to jsem měl vždycky v kádrovém posudku od komunistů a nebyly to pokaždé lichotky). Prostředí voní gotikou a záhadami zámeckých sklepení, kde se může stát cokoliv. I když děj příběhu je těžkopádný a hodně zamotaný, dovedu prominout a těšit se na dalšího Bavu, který mi ve filmografii schází. Moc jich už není.

No, tušil jsem do čeho lezu, tak co. Zpočátku to ještě šlo. Prostředí, které mám ve filmu rád, tajemství a trocha napětí… Jenže to vše pak nějak odešlo do kopru. Neustálý zvuk vichřice, aniž se hnul lístek na stromě mi začal být protivný. Přišly zbytečně dlouhé scény, nudy přibývalo a úroveň klesala. Stejně tak klesalo moje hodnocení a výsledek vidíte sami.      

Sado-maso gotika? No proč ne, zejména, když v tom má prsty Mario Bava. Ponurý snímek se odehrává na starém zámku, v jeho okolí a také v starobylé hrobce. I v tomto Bavově snímku je dominující nasvícení scén a interiérů, vše se odehrává výhradně v noci a ty jednotlivé barvy mají neskutečné kouzlo. K tomu melancholická hudba, připomínající mě v hlavním motivu naše Chobotničky od Angela Michajlova, jestlipak se on nenechal inspirovat tímto kouskem :). Atmosféra je znamenitá, přesto mám radši jiné Bavovy filmy, tento mě připadl až příliš rozvláčný. Každopádně pro milovníky žánru nutné vidět!