One Romantic Night

Pro Lillian Gish to byl první zvukový film a měla celkem smůlu. O film nebyl velký zájem a téměř se na něj zapomnělo. Až v roce 1949 ho uvedly televize ve čtyřech velkých městech (New York, Washington, Baltimore a Philadelphia) a díky tomu se ve slušné kvalitě dochoval. Rok 1930 nebyl pro filmové adaptace divadelních her dobrým rokem a těch padesát procent je z úcty k Lillian, která je zde půvabná jako ostatně ve všem.

Hůl bych nelámal. Příběh je celkem zajímavý, stejně jako prostředí a herecky silně nadprůměrný. Okolnost, že film ve 30. letech propadl u amerických diváků pro mne není směrodatná.