The Split

Když v roce 1960 vtrhli do kin původní „Oceanʼs Eleven“, spustili lavinu napodobitelů. Mezi desítkami variací na dokonalou loupež však jedna stoprocentně vyčnívá. Snímek britského režiséra Gordona Flemynga, který si navíc připsal historické prvenství. Stal se vůbec prvním filmem, kterému nově vzniklá americká asociace MPAA udělila přísný rating „R“. Pro tehdejší kina to znamenalo revoluci. Snímek o loupeži mládeži nepřístupný! Tvůrci však nešokovali jen syrovým násilím, jež nahradilo složité dramatické kličky. Odvážně tehdy reflektovali i třaskavé rasové napětí v USA. Do čela jinak čistě bělošského gangu totiž nekompromisně postavili černošského ex-fotbalistu Jima Browna. Na rozdíl od dnešní hollywoodské praxe, kdy jsou menšiny často tlačeny do rolí bezhlavě a na sílu, aby film splnil kvóty, byl zde Brownův casting naprosto organický, vkusný a dějově opodstatněný. Byť se samotný příběh loupeže může zdát lineárnější a jednodušší než u žánrové konkurence, film jako celek šlape jako skvěle promazaný stroj a servíruje prvotřídní dobovou zábavu. Z dnešního pohledu funguje jako fascinující, stylová časová kapsle divokých šedesátých let. Atmosféru navíc pumpuje kupředu skvělý funkový soundtrack z pera geniálního Quincyho Jonese. Možná sice nedosahuje absolutního vrcholu žánrových klasik, ale to už dnes málokdo objektivně posoudí. Tenhle kousek sice jinak filmovou historii nepřepsal, ale rozhodně nemá čím zklamat.