Antikrist přichází

Už se zdálo, že se nad subžánrem found-footage definitivně zavřela voda a roztřesená ruční kamera opět skončila v propadlišti filmových dějin. Jenže tento specifický formát má tuhý kořínek. Čas od času se objeví snímek, který se pokouší vzkřísit ducha snímku Záhada Blair Witch (1999), a právě to je případ novinky režiséra Victora Mathieua. Přiznejme si hned na začátku, že v tomto subžánru už bylo vytěženo snad všechno od démonických rituálů po mimozemské únosy, takže absence originálního námětu nás už nemůže vyvést z míry. Přesto nás úvodní dějství dokáže příjemně zaháčkovat. Mathieu se nebojí budovat hutnou atmosféru a jeho expozice rozhodně netrpí neduhem vleklé nudy. Divákova pozornost je bičována nejistotou a vizuální stránka věci, konkrétně masky monster, je na poměry nezávislé produkce naprosto špičková. Tady nezbývá než smeknout klobouk, neboť řemeslná zručnost tvůrců efektů dává zapomenout na nízký rozpočet. Kámen úrazu však přichází s prvním kontaktem. Jakmile vypukne otevřený teror, slibně rozjetý horor se zvrhne v nekonečnou smyčku stereotypního chaosu. Dějová linka se náhle zastaví a nahradí ji pouze zběsilé pobíhání z bodu A do bodu B doprovázené neustávajícím řevem, který po chvíli začne spíše tahat za uši než nahánět hrůzu. Každopádně pro Victora Mathieua, který se ujal role režiséra, scenáristy i producenta, jde o ambiciózní prvotinu. Pokud přivřeme obě oči a vezmeme v potaz jeho zjevnou inspiraci žánrovými klasikami, lze výsledek vnímat jako nadějný, byť nedotažený pokus o vzkříšení jedné legendy.  

film, po sto prvé recyklující téma příchodu antikrista? Hledáte film, ve kterém nepoznáte kdo, natož snad odkud kam běží? Hledáte film s převahou zbytečně rozklepaných záběrů? Nebo film ze kterého půlku neuvidíte, protože je v záběru pořád samá tma? Či snad film, při němž vás za řevu démonů samým napětím počíná zmáhat spánek? Našli jste! Počátek ještě měl trochu šanci, ale vstupem do baráku zhaslo nejen světlo, ale i naděje na přijatelný dojem. Snaha byla, leč výsledek nikde.