Šťastný a veselý vrátného Metelky

Jako každým rokem je i letos koncem roku v televizi poněkud "přemenšíkováno". Ale mně to nevadí, protože mistra miluju, a i když většinu jeho výstupů a pořadů vidím poněkolikáté, pokaždé mě pobaví a neomrzí. Právě komedii o silvestrovské návštěvě vrátného Metelky si moc nepamatuji, ale také pobavila. Vyznívá sice jako socialistická moralita na konzumní způsob života, zvláště když se začnou potomci Václava dohadovat, která rodina více vysává dobrosrdečného tatínka. Přitom neberou žádné ohledy na přítomnost jmenovaného a prakticky z něho udělají "vola". Roztomilý Honza Čenský a protivná Jana Matiášková, které jsem nikde nepřišel na chuť a to jsem velmi tolerantní. Jenom nevím, proč na začátku zdraví odcházející vrátného "Ahoj, Toníčku", když se on sám v komedii dvakrát představí jako Václav Metelka.

Mikrokomedie, která by se hodila spíš k bakalářským příběhům, kde by také zůstala zapadlá. Vláďa Menšík tráví Silvestra jako vrátný ve fabrice a omylem k němu zavítá našrot opilá slečna (strašně ošklivá Jana Matiášková) a vzápětí ho navštíví i jeho příbuzenstvo. Vznikne tak situační komedie, které ale chybí potřebná šťáva a lepší herecké obsazení. I sám mistr hraje jaksi na půl plynu. Nejvíc se mě líbila ta vánoční atmosféra, kde za oknem vrátnice padá sníh, vytvořený klasickým studiovým kouzlem.