Corpus Christi

Na film jsem byl velmi zvědav, neb ho předcházely velmi pozitivní recenze i „nominace na Oscara“. V úvodu jsem si trochu skepticky říkal, já vím že v Polsku tohle téma vnímají jinak, ale co bude tak vyjímečného na příběhu kluka z pasťáku, který se vydává za kněze? Děj filmu ale postupně nabere opravdové „grády“ a přes „méně uvěřitelnou zápletku“, působí velice autenticky a opravdově. Takže dokáže vyvolat silné emoce i u diváků v zemi, kde církev zas tak silně do občanského života nezasahuje. Předkládá totiž základní filozofické otázky, nejen o víře, ale i o cti a morálce a o hierarchii v lidské společnosti. Falešný „otec“ se možná chová na kněze „neortodoxně“, (spíše jako představitel nějakého „Letničního hnutí“), ale svou opravdovostí dokáže věřící strhnout a přehodnotit své „tradiční“ postoje. Rozhodně doporučuji všem „fanošukům“ opravdových filmů.

Omlouvam se za mou češtinu ale jsem s Polska a jen učím se teď češtinu. Film dobře ukazuje život v malé vesnici při hranicy polsko-ukrajinskě hranici, kde lĺdi jsou velmí pobožní ale nežijí podle sveho náboženství a kněží mají rozložení s místnimi politiky a podnikateli. Všehno je plné pokrytectvi a lídí jsou jen jako herci v divadle pro svojí sousedí. Mlady muž s kriminální minulostí začíná předstírat, že je knězem a snaží dokončit ten festival lží. Film příliš optimisticky ukazuje možnost změny společných vzorců v místní komunitě, ale dobře ukazuje realitu v krajině katolického pokrytectví. Moje hodnoceni 7/10.