Supí děvče

"Supí děvče". Tento německý film Hanse Steinhoffa, byl téměř celý hrán na původních místech, v exteriérech i interiérech v Oetztalských Alpách v různých ročních údobích.To mu dodává na životní pravdivosti v celkovém rozvoji děje a v jednotlivých postavách, jejichž povahy zdrsněly a někdy i zatvrdly těžkou prací a zápasem s přírodou. Tři typy tu stojí v popředí: starý sedlák, nejbohatší v kraji, jenž si umíní provdat dceru za jiného rovněž zámožného mladého muže, v tomto svém úmyslu je až nelítostně tvrdý k dceři, jeho dcera "Geierwally", Supí děvče stejně paličatá ve své lásce k alpskému lovci, neústupná, hrdá u vědomí křivd, zříkající se lidí ve společnosti svého supa, kterého si přinesla z hnízda jako mládě a odchovala. Josef, odvážný alpský lovec, ovládající se ve svých citech, ale výbušný a oplácející urážky. Vytvořili je jako skvostné lidové pstavy Eduard Köck jako starý sedlák, Sepp Rist jako lovec a především pak v titulní úloze Heidemarie Hatheyerová. Nekladla zřejmě váhu na to, aby vypadala krásná, ale v jejim obličeji a v pohybech bylo mnoho okouzlujícího drsného půvabu horského selského děvčete, které své duchovní a povahové hodnoty pojevuje méně vnějškem, uzavírajíc je v sebe, v bezpodmínečné, přísně čestnosti vůči sobě a světu i lidem kolem ní. Také ostatní postavy, pokud nejsou vybrány přímo z obyvatelstva, vytvářejí svérázné mužské a ženské typy. Především tu hraje však s sebou alpská příroda, zachycovaná krásnou fotografií, nejpůsobivější tam, kde z hor vystupují mlhy v tak čarovných útvarech, že dávají téměř věřit na nadpřirozené byosti. Film má svou stránku, zabarvenou v senzační napínavost v úvodních obrazech, kdy Wally vybírá supí hnízdo a je napadena starým supem, jakož vůbec sup, z mláděte odchovaný, není jako spoluherec filmu na posledním místě.