Světelný rok

Málomluvný snímek s hypnotickým tempem i hudbou, čili alternativní, ukazuje apokalypsu (a to daleko víc celkovou atmosférou díla, než konkrétním minimalistickým dějem) způsobenou odchodem mámy tří dětí kamsi mezi světy, do jiné reality, reality duševní nemoci (asi?). Fungující máma je sluncem, kolem níž obíhají planety dětí i jejich otce. Ale co když přestane slunce svítit? Vesmír se hroutí sám do sebe, a přece gravitace zůstává, možná už ne jako přitažlivost hvězdy, ale černé díry. Touha být spolu, touha dotýkat se a být dotýkán tím, kdo už nemůže dát péči ani spolehlivost. Každý je prý nahraditelný. Jestli to ale platí i pro mámy, to tedy vůbec není jisté.