Stalo se za bílého dne

Film skvěle pracuje s motivem napětí. Postupně je rozvíjí a stále více nás vtahuje do děje. Kromě toho je tu navíc důležitý psychologický moment: když Matthai pátrá po vrahově stopě, je vrah paralelně sledován ve svém nešťastném rodinném prostředí. Stopou je kresba zavražděné holčičky. Detektiv si uvědomí, že vrahem byl asi velký muž, který použil čokoládové bonbony jako lákadla, jímž se vetřel do přízně dítěte. Nastraží past, přičemž využije jako návnady malou Annemarie. Vrah zabere, ale dříve než může děvčeti ublížit, je zastřelen policií. Gert Frobe, herec s impozantním zjevem, pojal roli vraha jako duševně méněcenného slabocha s oidipovským komplexem.

Geniální a velmi dobře natočená kriminálka. Filmy z té doby mi celkově přijdou mnohem lepší než současná, ale tohle se opravdu povedlo.

O remake tohoto vynikajícího a slavného kriminálního filmu se naposled pokusil Sean Penn se svou Přísahou a ačkoliv se mu film s Jackem Nicholsonem dost podařil, nedosáhl kvalit tohoto dnes již kultovního snímku. Herecký koncert dvou hlavních protihráčů: komisaře (Heinz Rühmann) a vraha (tuším, že ho hrál Gert Fröbe) představuje opravdu silný divácký zážitek. Výborná atmosféra.

Film podle předlohy slavného švýcarského dramatika Friedricha Durrenmata patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy z kriminálního žánru viděl.Pátrání po vrahovi malých holčiček nepřekypuje střílečkami, honičkami ani vnějšími efekty, přesto se však daří napětí udržovat po celý film.Přispívají k tomu i skvělé výkony herců.