Woody Allen původně zamýšlel natočit čtyřhodinový monumentální film, sestávající ze dvou oddělených částí. V prvním dílu by se odvíjela současná městská komedie vyobrazující život Milese Monroea do chvíle, kdy je uprostřed filmu zmrazen. Po zhruba dvouhodinovém promítání měla být přestávka, aby se diváci spolu s hlavním hrdinou připravili čelit překážkám ve světě budoucnosti. Scénář ovšem byl příliš složitý a zejména drahý, a posléze producent Jack Grossberg (film opět produkovala Rollins & Joffe Production, tentokrát přímo pro United Artists) Allena přesvědčil, aby jako samostatný film natočil pouze jeho druhou futuristickou část.
Miles Monroe (Woody Allen) je spolumajitelem makrobiotické restaurace, který podstoupí jednoduchou chirurgickou operaci. Ale chirurgové ho nechají ve stavu hibernace a probudí ho až za 200 let. Ocitne se v roce 2173, ve společnosti destabilizované diktaturou. Lékaři jsou obviněni z přípravy komplotu proti Šéfovi Všemocnému a jsou zatčeni. Miles musí uprchnout v převleku za domácího robota a vstupuje do služeb básnířky Luny Schlosserové (Diane Keaton), do níž se beznadějně zamiluje. Oba se připojí k rebelům, aby se pokusili zničit zbytek Šéfa Všemocného v podobě obrovského nosu.
Allenovi pomohla práce na Spáči zdokonalit se pro ambicióznější filmové mety (Annie Hallová). Scénář je pečlivější a už není pouhým sledem gagů jako u jeho filmů předchozích, příběh má propracovanější zápletku a režisér si dal zvlášť záležet na detailech i vystavěných dekoracích. - Film se točil v Kalifornii a Coloradu a kvůli náročným dekoracím, které představovaly svět budoucnosti, stál více než tři miliony dolarů.
Snímek Spáč je příběhem člověka, který se cítí vyčleněn ze společnosti budoucnosti, ale lze v něm také rozpoznat fabuli o nevoli normálního občana vůči novým vynálezům lidstva.
Počátkem sedmdesátých let, kdy byl film uveden, se mohlo zdát, že ve snaze po vtipnosti je Allenův popis budoucnosti až příliš absurdní. Dnes již ovšem zjišťujeme, že film má charakter nadčasový, a v dnešním světě, kdy genetické pokroky plni přední stránky novin, je to, co se v roce 1973 zdálo být vtipem (obrovské banány a rajčata), již téměř realitou.
