Horko jako v červnu

Parodie na špionážní filmy, které se staly populární v šedesátých letech po nástupu Jamese Bonda. Podobných filmů bylo natočeno poměrně dost, ale Thomasův příběh se liší tím, a je pro českého diváka zajímavý, jelikož se odehrává v Praze (zde nahrazené italskou Padovou). A já se dobře bavil porovnáváním představ britských filmařů a českou realitou té doby. Nápisy nad obchody např. Baťa, Němec, atd; po ulicích západní vozy a autobusy, sem tam se mihl spartak nebo felicie; výhled z hotelu na náměstí typicky jižanské; u "Zlatého kohouta" vyhrávají mužici v rubáškách častušky, tanečníci v ruských krojích jako z "Mrazíka"; za chvilku se na koupák hrnou zase nějací Tyroláci. Zajímavé jsou také promluvy českých funkcionářů jako "ty německá svině" popřípadě "kapitalistická svině". Samozřejmě je to věc dabingu. Děj je druhořadý, od toho se nedá moc čekat. Je fakt, že Ralph Thomas natočil sérii "Doktor v domě" a pokr., která byla lepší. Nedám dopustit na Sylvu Koscinu a tímto filmem mou oblibu jenom potvrdila.

Film byl natočen téměř před 60 lety a má se odehrávat v Praze, nevím jestli autoři byli někdy v Praze, kde jezdí MHD italské autobusy.. Tento hloupý příběh, vtipu málo, sympatický Bogarte a Koscinová, která byla úspěšnější v historických filmech. A tento film měl nahradit po smrti OO7, hlad po dobrodružných příbězích? Soudruzi a špioni na každém kroku...

Že je James Bond nesmrtelný filmový fenomén nelze vyvrátit. Dle něho vzniklo nemálo napodobenin, ale stejného věhlasu žádný nedosáhl. Dle stejného námětu vznikaly i komedie a parodie a tam už záleželo na koncepci vážnosti a humoru. Mimo jiné můžeme vstoupit i do české tvorby a připomenout si například vynikající film 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). O tři roky dříve vznikl tento britský snímek a k nějakému překvapení se odehrává v komunistickém Československu. Na svou dobu však byly české reálie samozřejmě natáčeny v jiných lokacích, že prý snad v Itálii, a tak se tu objevuje pouze jeden jediný český originální motiv a tím je klasická scenérie Pražského hradu z pohledu od nábřeží. A tak tu máme klasický špionážní žánr lehce parodující studenou válku, politické rozhraní a vše s žánrem spojené. Skutečně jen lehce, což znamená, že veškeré dění občas přívodní úsměv a to je vše. O nic bláznivého se nejedná. A nás Čechy navíc pobaví i tvůrčí představy o Československu. České vlajkami ozdobené ulice, podobizna prezidenta, uniformy policie, lidové kroje, kroj sokolské stráže, české nápisy, atd. atd. A jak to všechno začne? Na pracovním úřadě, kde nezaměstnaný spisovatel nuceně dostane řemeslnou práci, aby byl nakonec nevědomky coby kurýr poslán do Prahy britskou zpravodajskou službou a že knižní český průvodce obsahuje tajné informace pro kontakt nacházející se v Zápotockých sklárnách? Na správný špionážní příběh samozřejmě nechybí ani krásná femme fatale. Úspěchu se snímek nedočkal, právě hlavně kvůli tomu, že byl prezentován jako komedie a přitom se tak nijak zvlášť netváří. I když místy snaha o humor znát je. Po shlédnutí tak spíše z diváckého vědomí omšele vyšumí. Za zhlédnutí však stojí a to alespoň pro nás, právě kvůli tomu, že se odehrává v komunistickém Československu. Nic víc výjimečného v tom není.

Doufaje (či doufajíc ... nikdy nevím, jak je to správně) v pěknou britskou komedii, pustila jsem si to k sobotnímu pozdnímu obědu. Nebýt té pizzy, myslela bych, že spím. Taková spousta špatně napsaných nápisů, tak komicky příšerné kostýmy, tak nesmyslný průvod s "krojovanými" vinaři, hrnoucími se rovnou z alegorických vozů na koupaliště, to bylo moc i na mě.