Záhada Silver Lake

Když pominu silně nesympatického hlavního hrdinu, a nesmyslně zbytečně dlouhou stopáž, stejně dojdu k závěru, že větší blbinu jsem už dlouho neviděl. Kdyby se to alespoň netvářilo vážně. Statický děj je protknut nudnými pasážemi, a hlavně ničím zajímavým. Je tu smotáno sto věcí dohromady, ale rozmotávat se to nikomu nechce. Prostě je to blbý film. no.

Další film, které já rád označuju jako "šílené" :-). Je jistě dobré ho velmi pozorně sledovat celý, protože jinak to hlava nebere. Tan konec je zajímavý, neuvěřitelný, dá se říct morbidní. Vzbuzuje to ve mně pocit, jako by v tom měl prsty D.Lynch, ale možná je to jenom blbý pocit.

Zdlouhavé bloudění po LA, potkávání lidí a zažívání bizarních věcí, které ale spolu ne a ne zajímavě zasouviset a něco někam posunout. Atmošku má film fajnou, noirovou, s odkazy na Hitchcocka i Lynche. Nemluvě o sexy holčinách, především hlavní femme fatale, která Garfieldovi zamotá hlavu. Scénáristicky je ale film nefunkční, rádoby intelektuální prolínačkou neo-noiru s popkulturními ornamenty a hlavně slabým rozulením, ve které divák marně věřil jako v záchranu. Fajn (popkulturní) soundtrack. [Cannes]

Abych se přiznal, Záhada Silver Lake se mi nezdála až tak záhadná, matoucí a frustrující, jak se o ní občas píše. Hlavní hrdina Sam je flákač, o pořádnou práci nemá zájem, ale i flákač se může zamilovat. Sarah, s kterou stráví jeden velmi příjemný večer, druhý den náhle zmizí ze světa - za dosti podezřelých okolností. A Sam začne na vlastní pěst po Sarah pátrat - stopy jsou a nachází i další, ale postupem času se většina z nich ukazuje jako mylná. Ke správné detektivní linii přece matoucí stopy a slepé uličky logicky patří. Vnímal jsem toto dílko (nevím, zda stopáž 139 minut je vhodné takto nazývat) jako svěží a celkem vtipnou podívanou se spoustou nápadů a navíc dobře nasnímanou, se zajímavým hudebním doprovodem a i když jsem z hereckých představitelů neznal snad nikoho (až tolik se o americký film nezajímám), herecké výkony byly hodně dobré. Trošku mi byla na překážku moje neznalost amerických filmů (především hollywoodských) - ve filmu je spousta odkazů, symboliky i absurdit ve vazbě na jiné filmy - ať ve smyslu zlehčujícím původní kýč nebo čistě symbolickém - po této stránce jsem si Záhadu Silver Lake opravdu neužil. Neznalosti těchto vazeb mi však nebránily vychutnat si film se vším všudy - se spoustou nápadů, skvělé filmařině, lze říci i hlubších myšlenek.Třeba ta, že světu vládne kasta bohatých a řídí v podstatě vše, pomalu i to, kdy se máme najíst, kdy máme jít na záchod a kdy zemřít. Ještě zajímavější je především ke konci filmu gradující teorie, že život zde na Zemi je nesmyslný a prázdný - vždyť lze přejít do jiných časoprostorových dimenzí, kde jsou všichni šťastni a kde jsou všichni vzdáleni od primitivního pinožení honby za úspěchem, za majetkem. V tomto smyslu dává film určité rozuzlení a vyústění - dovolím si vyjádřit nesouhlas s názorem některých recenzentů, že film nemá pointu. Pointu má - a docela myšlenkově hlubokou. Škoda že film, byť nezávislý, je vytvořen v charakteristickém americkém stylu - i když - možná i toto byl záměr, který jsem nepochopil. Každopádně se ve mně tento film tak trochu zaháčkoval - možná se na Záhadu Silver Lake dojdu podívat ještě jednou (až se trochu dovzdělám v oblasti hollywoodského filmu).