The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society

Člověk někdy přehodnotí životní priority, ale i doposud plynoucí život, pod vlivem prožitého a udělá razantní obrat. Dokážu si představit, jak niterně může vnímat tento film někdo, kdo zažil podobný vztah - člověka oddaného, hodného - ne však úplně stejné krevní skupiny. A bolest toho, když se ho člověk vzdá. Také cítím, jak opojné je najít "society" sdílející stejné zaujetí pro stejné věci. To se potom může lehce stát, že se člověku obrátí život naruby. A to se tedy v tomto filmu stalo... Netřeba dodávat, že film je velice dojemný. Tak to asi vše k obsahu (i tak jsem asi vyzradil víc, než je zdrávo).Negativa filmu: (hlavně v první půlce filmu), kdy jsou líčeny (patrně běžnému Britovi, běžnému Američanovi) poměry v okupovaném území. Člověk, alespoň matně znající poměry v protektorátu nebo okupovaných územích, cítí ten dramatický tlak, aby bylo vše správně pochopeno. A v tuto chvíli mi to přišlo dost zjednodušené a plakátové. A přitom to nebylo třeba! To, že svět a život v něm není černobílý dokazuje už v dalším ději vztah Elizabeth s německým vojákem (hodným člověkem). A takhle to je. Život není černobílý a proto je také tak zajímavý. Další, ale asi poslední věc, kterou bych zmínil, je moje kladné hodnocení obsazení hlavní role - postavy Juliet Ashtonové (Lily James). Když jsem se dočetl, že na tuto roli počítali s Kate Winslet, byl jsem rád, že k tomu nedošlo. Z Kate bych byl asi zděšený - ale pro Lily to byla role na tělo. Byla skvělá!