The Cloverfield Paradox

Vlastně by to ode mne mělo získat plný počet, protože to podporuje moji dávnou teorii vícečetnosti Vesmírů a jejich občasného prolínání, ale bohužel. Už ten děsně pitomý začátek, kdy si ti dva řeší své osobní věci mne nakrknul. Pak už se to zlepší a někdy je to dokonce i pecka s překvapením. Ale aby se to nepřehnalo, hned je tam nacpaná nějaká scéna, která dějový běh utne a zastaví. Za toto body dolů a nakopat scénáristu do víte kam. Přesto dávám šest z desíti. Protože se na to dívat dalo. A také za ten poslední záběr.

Energetická krize už dosáhla takové výše, že se po technické stránce začala řešit. A jak to dopadlo s testem jednoho takového zařízení vypráví tento příběh, který svým způsobem poukazuje na mnohé klasické filmové sci-fi. Je to tak. Filmoví fanoušci sci-fi filmů si i tady mohou otestovat své znalosti. Odkazů je tady skutečně více než dost. Příběh jako takový není nijak světoborný a ve vážnosti nabubřelý. Svým způsobem je vlastně vynucený s ohledem na snímek 'Ulice Cloverfield 10' (2016), který se snímkem 'Cloverfield' (2008) známý pod českým názvem 'Monstrum', původně neměl mít nic společného. To se ale nakonec na poslední chvíli změnilo. Takže jsme věděli, že se na Zemi stalo něco, ale už ne co a proč. A proto vlastně vznikl tento snímek, který nám to všechno vysvětlí. Závěrečná scéna už jenom ukazuje dějovou souhru. Jako lecjaká sci-fi pecka to však skutečně zrovna nevyznívá. Mírnější napětí se sice dostaví, ale jinak není o co stát. Sledování něčeho takového spíše vytváří úsměv na tváři právě vlivem použitých známých scén a dokonce i dějových linek. Nebo snad vážně nikdo nepoznal v charakteristice a činech Hamilton vliv Ripley z Vetřelce? Buď jak buď. Jako přímá odpověď na vzniklé otázky předchozích filmů je tento počin přijatelný, ale jinak bída s nouzí.

Sci-fi mám rád a když je námět něco, jako zhroucení reality, kterou známe, aby na její místo přišla jiná realita se stejnými lidmi, tak to přece nemůže být až tak špatný. Nastupují paralelní vesmíry a věci, který si možná každý občas rád „pořeší“. Jako dobrej tah se mi jevil, že se nezměnili jen věci či lidi, ale i čas a hlavně místo. Námět za mě výbornej, zpracování horší.

Tak tomu říkám správné sci-fi, mělo to velmi zajímavý příběh, to mě zaujalo. Některé pasáže byly až dojemné. No zvlášť u té jedné, ta byla i na slzu v oku. Kdo viděl, tak ví, o čem mluvím. A ten konec - naprosto šílený :-). Přiznám se, že mě tady mile potěšila G.Mbatha-Raw, to bylo překvapení. Marně přemýšlím, jestli jsem ji viděl vůbec hrát v nějakém filmu.