Na střeše

Tak z tohohle mám honě rozporuplné pocity. Na jenu stranu mám rád pana Švehlíka, a druhou stranu je tu můj odpor k něčemu. Nemohu psát k čemu. A protože to prakticky celé nemělo konec, dávám, co dávám. 

Jiří Mádl sice pořád ještě u mně má vroubek za "Přemluv bábu", ale coby herec mi nijak nevadí a jako režisérovi mu začínám dokonce fandit. S filmem "Na střeše" to neměl snadné, původní představitel hlavní role zemřel těsně před začátkem natáčení, ale od Mádla je sympatické, že se nevzdal. Obsazení postavy morousovitého Rypara hereckým bardem A. Švehlíkem byla vyloženě trefa do černého a dobře si vedl i jeho vietnamský kolega. Film má navíc i zajímavé téma, hlubokou myšlenku a mile odlehčující humor, i když komedií bych ho zrovna nenazvala. Ale to už je detail.

Nebyl to špatný film, ačkoliv s realitou si asi moc netyká. Nicméně nevím co chtěl Jiří Mádl úplně říct? Nakousnul téma, migrace, vietnamské menšiny, stáří, kdy víte, že se blíží konec a vztahy v rodině? Od každého něco, ale tak nějak trochu do prázdna. Herci slušní, hlavně pan Alois Švehlík, témata zajímavá, občas příjemný vtip, ale useknutý konec a jakási roztříštěnost mi nedovolí dát víc - 60%.

Moc se mi to líbilo. Je to nápadité (pokud se Jiří neinspiroval u Clinta Eastwooda - Gran Torino), je to svižné, vtipné, je to čisté. Nic proti Třískovi, ale jeho mumifikovaný vzhled by mi tam moc nepasoval. Švehlík se na postavu starého profesora s velkým srdcem hodí víc.