Ve spárech ďábla

Tak nejdříve jsem zklamaně pyskoval, mylně se domnívaje, že půjde o další kravinu alá Exorcista. Proto jsem byl rád že jsem se mýlil. No, dlouho mi ta radost nevydržela a přemítal jsem, že napíši obsah takto: „Bývalá policistka dělá v márnici. Něco se jí zdá, a tak chodí po chodbách a všech čertech. A stále chodí a někam načumuje. Furt chodí po chodbách“. No, nebo tak nějak bych to napsal. Ale nakonec, nebylo to zas tak hrozné. Trikaři se rozhodně nepředřeli a maskéři s nimi. Scénář nepřinesl nic nového a také měl občas kratičkou hluchotu. Dám tedy čtyřicítku s tím, že podruhé vidět vůbec netřeba.

V hororovém žánru prostředí pitevny, márnice a krematoria vždy tvůrce přitahovalo a přitahuje i nadále. I v české kinematografii máme jeden takový, dokonce ceněný, kousek pod názvem 'Spalovač mrtvol' (1968). Český distribuční název dalšího snímku už ledasco napovídá, o čem že to vlastně všechno zase bude. Vymítání ďábla tu máme však pouze na začátku, v podstatě jako takový malý prolog. A tak, když už tímto víme oč běží, můžeme se plně vcítit do situace mladé Megan Reed, coby nové zaměstnankyně právě ve výše představeném zařízení, kde se začnou dít věci vskutku podivné a vlivem prostředí děsivé. Námět je tedy daný a příběh pro správné uchopení značně jednoduchý. Samozřejmě hýří předvídavostí, neboť v jádru věci nepřináší nic nového, avšak atmosféru a napětí buduje dobře a diváka zbytečně nezatěžuje složitostmi. Ocenění si zaslouží Kirby Johnson, která ve své roli využila své schopnosti takzvané hadí ženy. V určitých záběrech si tvůrci CGI efektem sice dopomohli, ale jinak je veškeré její zkroucení a vykloubení kloubů skutečné. Klobouk dolů.

Ve spárech ďábla prostě nefunguje. A ve své podstatě představuje dno hororové zábavy. Nejhorší, co se při sledování hororu, resp. v tomto případě „hororu“ může stát, je jednak to, kdy jeden nesmysl střídá druhý, protože to uráží inteligenci diváků a divaček. A druhak je špatné, když už si po necelé minutě řeknete: „Ten démon by měl dostat přes držku.“ Neboť to znamená, že se prostě nebudete bát. Snahou o psychologický aspekt si navíc tvůrci ukrojili příliš velké sousto a celkově poněkud přecenili své síly. Natočit klasický slasher, třeba by to dopadlo lépe. Jinak taky nechápu, jak můžou uvádět jako jeden z hlavních zdrojů inspirace původního Vetřelce. A nechápu, proč ani to prostředí márnice nepůsobí nijak znepokojivě (ale to bude asi přímo tou nevhodně vybranou lokací). Ještě štěstí, že se jako Insidious: Poslední klíč nebo Sestra nesnaží hrát v některých momentech na komediální struhu. Fakticky se marně snažím najít něco, co by Ve spárech ďábla zajistilo lepší hodnocení, ale tentokrát příliš nezaujme ani herecký výkon Shay Mitchell.