Pohádková země

Jan Troell se ve Švédsku dlouho těšil postavení prominentního filmového tvůrce. Proslavil se jako režisér, jenž stojí zároveň za kamerou a rád točí dlouhé poetické záběry, které pomalu a empaticky ulpívají na svých objektech. Za svou kariéru získal několik oscarových nominací nebo Zlatého medvěda z Berlinale. Jako režisér debutoval snímkem Takový je můj život (Här har du ditt liv, 1966), adaptací klasického románu Eyvinda Johnsona. Film propletený s historií švédské sociální demokracie si veřejnoprávní televize vybrala k vysílání k uctění památky zavražděného premiéra Olofa Palmeho v roce 1986. Troell převedl na filmové plátno také další klasické romány včetně tetralogie Vilhelma Moberga Vystěhovalci o chudých švédských zemědělcích, kteří v 19. století emigrují do USA. Díky tomu byl považován za národního filmaře, vypravěče příběhů švédského lidu v době sociální nerovnosti, nedostatku a živoření. Není tedy divu, že zemi šokoval, když z ničeho nic přišel se satirickou kritikou tamního modelu sociálního státu. Pohádková země zachycuje příchod na svět režisérovy dcery Yohanny v roce 1983 a společnost, do níž se narodila. Zároveň pojednává o proměně země autorova dětství ve stát, v němž racionalita vytlačuje kreativitu. Troell ve své dlouhé eseji natáčené po tři roky předkládá parodii lidí, kteří ztratili kontrolu nad vlastním životem, protože se ocitli natolik v područí represivního zřízení, že už se nedokážou sami rozhodovat. Jeho dokumentární reportáž doplňují rozhovory s nestorem sociální demokracie Tagem Erlanderem i s tehdejším premiérem Ingvarem Carlssonem, z archivních záběrů promluví také Olof Palme. Americký psychoanalytik Rollo May zastupuje hlas osvícených vědců, což švédské publikum nepřijalo úplně s nadšením. Ve švédském tisku snímek vyvolal rovnou zděšení. Domácí kritici Pohádkovou zemi nicméně zvolili za švédský film roku. Erik Hedling Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017