Mozaika míst a staveb z posledních architektonických počinů Davida Vávry je obohacena archivními materiály televizních aktivit téhož.
Země, kterými v posledních letech originální architekt prochází, jsou hlubokou studnicí poznání. Návštěvy míst, která dostala Davidův otisk, jsou směsicí labyrintu světa v duchu Komenského chápání světa, v duchu cest za poznáním, okruhů směřujícím do cíle jeho středu.
Labyrint není bludiště.Labyrintem se poznává, léčí, labyrint je ozdravná terapie.
Architekt je chvilkový sluha.
Polemika s věčností, toť podstata architekta.
Největší otázka, největší přání…
David Vávra by nám mohl říci, co by si ještě přál stihnout…
Nejen klaun, ale i architekt. Laskavě absurdní a hodně barevné putování Davida Vávry.
Co by si ještě přál stihnout architekt David Vávra? ČT art uvede ve středu 8. března dokument o životě českého architekta, herce a spisovatele, který tento týden oslaví své šedesátiny.
Zakladatel divadla Sklep, herec, průvodce Šumnými městy a architekt David Vávra se narodil před šedesáti lety v Praze. „Nemilosrdné číslo se u každého projevuje po svém. David Vávra se rozhodl, že by rád dal světu najevo, že je také aktivní architekt, a ne jenom absurdní klaun divadelních prken,“ komentuje vznik dokumentu jeho režisér Pavel Štingl. Původně se prý mělo jednat jen o několikaminutový sestřih Vávrových staveb, který by se promítal na expozicích o jeho díle, natáčení však záhy nabralo větší rozměr. „David nejprve vyjednal na mnoha místech nějaká natáčení, pak vtrhnul do televize a bez dlouhých otázek sdělil, že máme natočený dokument a už ho stačí jen tak trochu poladit,“ dodává Štingl. „Výsledný tvar je typická Vávrovina. Laskavě absurdní, hodně barevný, vlastenecký a bez vytáček oslavný.“
David Vávra vystudoval stavební fakultu ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho architektonická tvorba se dotkla především Prahy a okolí. Stojí například za rekonstrukcí kulturního domu Dobeška či Švandova divadla nebo přeměny bývalé továrny Vertex v knihovnu Hradce Králové. Spolupracoval na interiéru Paláce Akropolis, za nějž spolu s Františkem Skálou dostal cenu v soutěži Interiér roku, a na pomníku Franze Kafky v Praze. Na Branickou skálu přidal dřevěnou vyhlídkovou plošinu.
Česká televize
