Naučená bezmocnost

Místo kdysi čisté, teplé, určené k odpočinku, očistě těla. Dnes zpustošené, až hrůzu nahánějící, postrádající jakoukoli údržbu a péči. Prostor bývalých lázní v suterénu budovy někdejších Elektrických podniků ožívá prostřednictvím těl sedmi tanečníků. Projekt volně inspirovaný knihou Dagmar Šimkové „Byly jsme tam taky" z prostředí komunistického lágru padesátých let zkoumá limity prostoru, prázdnotu času, hranice samoty, bohatství i svobodu vnitřního světa lidí žijících v omezených podmínkách. Sledujeme svébytné filmové dílo nebo jen záznam 24 bezpečnostních kamer? Jejich nebezpečná všudypřítomnost není příjemná „odsouzeným" ani divákům. Bezmoc v každém záběru.