Vraždy u jezera: Keltská kletba

Rybář Harald Wenger se po ránu vydá na jezero a spatří opuštěnou loďku kousek od břehu. Na lodi ho zaujme starodávná maska a vzápětí se ocitne v plamenech a umírá. Na lodi je keltsky napsaný nápis „Zabil jsem“. K Haraldovi se teprve před pár týdny přistěhovala přítelkyně Karin Holzová. Ta je z neštěstí úplně mimo. Případ začíná vyšetřovat německá policie pod vedením komisaře Michaela Oberländera, ale na místě se objevuje i rakouská kolegyně Hannah Zeilerová, která vyšetřuje krádež tří keltských masek z muzea v Bregenzu. Je tedy rozhodnuto, že rakouská a německá policie bude případ vyšetřovat společně. Brzy vychází najevo, že objeviteli této a ještě dalších dvou keltských masek jsou manželé Pfeilschifterovi. Objevili je v roce 1997 v nedalekém skalním hrobě. Ludwig Pfeilschifter je bratrem mrtvého rybáře. Masky byly pohřební dary mrtvým, které měly mrtvého chránit. Ta první, která se objevila, patřila Taranisovi, keltskému bohovi, který je pánem nebeského ohně a jeho hněv kněží utišovali upalováním oběti zaživa. Další ukradená maska patřila Esusovi, bohu stromoví. Oběti pro něj se věšely na posvátné stromy. Třetí maska patřila Toutatisovi, oběti pro něj se topily. Tyto informace jsou důležité, protože netrvá dlouho a tchán Ludwiga Pfeilschiftera, Walter, je nalezen oběšený na stromě a na krku má ceduli s nápisem „Zabil jsem“. Maska Esuse je pověšená na stromě. Policie odhaduje, že vrah se chystá i k třetí vraždě. Někteří se domnívají, že se jedná o pomstu bohů, protože Pfeilschifterovi se chystali prozkoumat dno jezera, kde se údajně nalézají potopené keltské lodě, které chtějí vyzvednout. A to bohové nechtějí dovolit. Policie však na takové pověry nevěří a hledá vraha z masa a kostí, což se nakonec ukáže jako správné. Když vrah zaútočí i na policistu Ernsta Gschwendnera, který byl dlouholetým přítelem Waltera Pfeilschiftera, a pokusí se ho utopit, je jasné, že motiv musí ležet někde v minulosti. A nemýlili se... Zdroj: TV Prima