Příběh opravdového člověka

Mně ten film nebavil už jako dítě, kdy jsme byli nahnáni jako stádo do kina. Vlastně se skoro celý film odehrává v nemocnici, kde se stále kecá. Nu ani po letech jej nemohu ohodnotit jinak, než jako nudnou ptákovinu. Dám přesto jednu hvězdu, za přesvědčivé výkony herců. Mimochodem, jak to že komančové nevyhodili větu, kde zdravotnice hovoří o Bohu? 171220108944/8945

Každá doba má svoje hrdiny a každá je oslavuje svým způsobem. A Alexej Meresjev (Maresjev) hrdina určitě byl. Alespoň pro mě ano... Tak trochu vím o čem mluvím, můj děda byl ve stejné době stejně postižený invalida a o problémech s tehdejšíma protézama určitě věděl své. (Já jednu jeho "nohu" ještě jako šestiletá ani neunesla) Takže naučit se na něčem takovém chodit, byl už sám o sobě kumšt - natož tančit nebo dokonce pilotovat letadlo. To nedokáže každý, na to už musí být člověk doopravdy chlap!

příběh opravdového člověka je, jak již sám název napovídá, dílem, které vzniklo na základě skutečných událostí. nakolik je ale filmový odklon od původního literárního námětu borise polevoje a skutečného osudu pilota hrdiny věrohodný, nechme raději vojenským historikům a v hodnocení se zaměřmě na film jako takový. Ve filmové adaptaci příběhu opravdového člověka hraje velkou roli hlavně doba vzniku a skutečnost, že vznikl pouhé tři roky po skončení 2. světové války je tak všeříkající. i když mohl mít film ve svém vyjádření daleko nosnější motiv v charakteru a vyjádření pocitů se všemi zvraty a pády hlavního hrdiny, letce meresjeva, musel být ve výsledné podobě ne psychologickým, ale hlavně filmem propagandisticky zaměřeným. pochopitelně muselo vzniknout dílo, které bude oslavou těžkého vítězství, které bylo vykoupeno statečným a odhodlaným sovětským národem a zároveň také dílem, které právě proto bude vzbuzovat i nadále patřičnou národní hrdnost. sepětí pilota hrdiny s ruskou armádou a jeho návrat do vojenského života se autorům povedlo nastínit, ale znovu podotýkám, nebýt kvalitní literární látky, byl by nakonec příběh opravdového člověka pro současnost spíše filmovým příběhem vzniklým z podnětu soudružských zakázek.

S odstupen času více než 60 let se film může jevit jako směšný. Ale skutečně si uvědovme, že v době vzniku filmu to byly teprve tři roky po válce. Navíc film vznikl v zemi, která válku zažívala až v té nejděsivější formě. Proto sovětský lid potřeboval své hrdiny. Oslavoval je v literatuře, hudbě, básních, divadelních hrách i ve filmu. Film v sobě nese i jiný prvek, než ten vlastenecký. Je to o vůli člověka vrátit se zpět k životu, vrátit se zpět ke své profesi. Příště si jej pustím v původním znění s titulky. Český dabing mu v tomto případě dělá medvědí službu.