Insiang

Šokující úvodní scéna zabíjení prasete na jatkách předjímá následující dění filmu nazvaného podle ústřední hrdinky. Velmi ostentativně diváka připravuje na realisticky zachycené hrůzy a utrpení, kterých bude během následujících tří hodin svědkem. Insiang bez jakýchkoliv příkras zobrazuje život v nechvalně proslulém manilském slumu Tondo, nacházejícím se v blízkosti obrovské skládky Smokey Mountain. Lino Brocka jej natočil hned po vyzdvihovaném Manila ve spárech světla a dosáhl s ním obdobného ohlasu. V kruzích filmových historiků a kritiků je Insiang dodnes považován za režisérovo mistrovské dílo, ne-li jeho nejlepší film vůbec. Byl prvním filipínským filmem v historii, který se dočkal uvedení na filmovém festivalu v Cannes (ve výběru Director's Fortnight). Tam se v loňském roce znovu vrátil v rámci Cannes Classics. Brockův snímek, který vznikl podle stejnojmenné televizní hry Maria O'Hary, pojednává o radikální charakterové proměně mladé, křehké dívky Insiang, kterou dehumanizující, chudobný život v přeplněném slumu a obdobně ponižující jednání jejích blízkých dohnalo k bestialitě. V tomto ohledu zde Brockova dvorní herečka Hilda Koronelová v roli Insiang podává svůj životní výkon. Filmová tragédie shakespearovských rozměrů zachycuje, jak se z nevinné bytosti vlivem okolí stane bezcitná manipulátorka. Manipulace je stěžejním motivem snímku a spojujícím prvkem všech tří klíčových postav - Insiang, její matky Tonyi a jejího přítele Dada, který mladou dívku surově znásilní. Po tomto činu Insiag marně hledá něčí zastání. Každý manipuluje s každým a jak z filmu plyne, každý člověk v důsledku bojuje sám za sebe. Insiang nabourává tradiční filipínská témata mateřské lásky a rodinných hodnot. Rodina zobrazená v tomto snímku rozhodně není bezpečným útočištěm a nenabízí žádné jistoty. Nikdy nekončící boj o přežití se pro hrdinku stává životním stylem i osudem a krutá msta životním posláním. Jana Bébarová Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016