Psí svět

Pochybnou výsadu figurovat v odvrácené historii tzv. dokumentárního filmu na druhém místě - hned za Leni Riefenstahl – si v roce 1962 vydobyl Ital Gualtiero Jacopetti (1919– 2011) svým debutem Mondo cane – Psí svět. O publicitu pak opravdu nouzi neměl, dostavila se dokonce jedna oscarová nominace (za hudbu), z iniciačního snímku se stala volná série a ze série nakonec celý samostatný podžánr, který se na trhu udržel po několik desítek let. Princip “mondo-filmů” tvořil kaleidoskop autentických i inscenovaných výjevů z různých koutů světa, ilustrujících jeho nehumánní, “psí” podstatu, přítomnou v atavistických rituálech stejně jako v projevech moderní civilizace. Od některých pozdějších příspěvků žánru, natočených jinými režiséry, se Jacopetti distancoval. Z nařčení, že si pro svůj film objednal u příslušníků jednotky německého žoldnéře v Kongu zastřelení zajatců, byl v soudním procesu osvobozen. Dnes, po téměř padesáti letech, uzrál podle některých filmových historiků čas na přehodnocení Jacopettiho tvorby – nezbývá tedy, než přesvědčit se na vlastní oči. Zdroj: kino Ponrepo