Maggie

S ohledem na daný žánr se jedná o naprosto fenomenální snímek, který svým psychologicko-depresivním pojetím s přesahem do artu takřka boří veškeré hororové ambice jaké jsme doposud znali. Horor a art? Tak to tu ještě nebylo a režijní debutant Henry Hobson nám tak názorně ukázal, že ani tento skutek není nezanedbatelným. Překvapení ale není jenom v tomto ražení. Kupodivu je i účastí Arnieho, který nás tímto přesvědčil, že ani filmové umění mu není cizí a že si na takovou roli s přehledem troufne. Milující otec své nakažené dcery pomalu se měnící v Zombie je v jeho podání úžasný a s ohledem na jeho předešlé role si říkám, kde se to v něm vzalo? Námět postupně se měnící náctileté dívky v tzv. živou mrtvolu, kdy její otec má ohromné potíže se s tím smířit a tím také nemalé ambice jí neustále chránit, tu ještě nebyl. Onen artový profil a velice depresivní pomalost vyprávění takřka spadá do kategorie pro náročného diváka a to rozhodně Arnieho po akci dychtící fanoušci nejsou. A tak je snímek jen pro určitý okruh diváků, kteří daleko lépe umí ocenit nejen onu myšlenku příběhu, ale i veškeré přirozené lidské citové výjevy se tu nacházející.

Arnie si střihnul asi první absolutně neakční roli, jde mu to s ním jsem spokojený. Jen Zombie můj šálek kávy asi nikdy nebude s výjimkou seriálu Walking Dead a herních Resident evil. Kdyby nemocí byl například AIDS dal by se ten film natočit taky, takže až na ochutnávací scény tam ze zombie stejně nic není. A s jinou nemocí by to možná bylo i zajímavější no 50% dám.

Tak jo, jsem jedním z těch, co se dali nachytat na Arnieho, aby tak neunikli rozjímání, zda role plačky nebude nějakým přechodným stádiem k charakternímu herectví... čehož jsem se nedobrala, ale zároveň nemohu tvrdit, že by chlap mile nepřekvapil... oproti snímku, do kterého se dal navézt. Vlekoucí se zasmušilá zombie přeměna, která se krom neobvyklé diagnózy a následné možnosti zákonem povolené eutanázie v nešetrném provedení nechce lišit od příbuzných témat o pomalém umírání a bolestném loučení, což sice snímek ozvláštnilo, ale zároveň mu ubralo na možnosti vcítění, přestože zombíci jsou lidé jako my, tedy ehm... do určitého bodu, takže, vše se tak nějak vzájemně vylučuje. Ohledně hororu... tak ty nohy na schodech byly hodně děsivý, zvlášť pro diváky, co trpí na křečáky.

Arnold v dramatickej úlohe je niečo, čo som ešte nevidel a asi už ani neuvidím.Je vidieť, že so svojou rolou bojuje, ale je to statočný boj.Scenár je jednoduchý a farebný filter mi úplne nesadol.Za hlavnú slabinu považujem nie Arnoldov výkon, ale výkon mladej Breslin.Prerod z detskej herečky na charakterovú jej zatiaľ nejde a posobí nesympaticky.Taký "pubertálny vykuk"... Film jednoznačne doporučujem kvoli atypickému Arniemu.