Pošťák vždy zvoní dvakrát

Americký spisovatel James Mallahan Cain je jedním z představitelů tzv. drsně školy. Jeho první a nejznámější román Pošťák vždycky zvoní dvakrát vyšel v roce 1934 a od té doby byl již čtyřikrát zfilmován: ve,Francii v.r. 1939 (režie Pierre Chenal), v Itálii r. 1942 (pod názvem Posedlost jako celovečerní debut Luchina Viscoittiho, který příběh zjednodušil a přesadil do tehdejší Itálie, FP 44/58) a v USA (1946, r. Tay Garnett; á 1981, r. Bob Rafelson). Adaptace Boba Rafelsona Pošťák zvoní vždy dvakrát zůstala literární předloze nejvěrnější; Tay Garnett se totiž pro potíže s Cenzurou musel vyhýbat především milostným scénám. Tvůrci poslední verze však počítají se všeobecnou znalostí románu a místo společenské kritiky či složitého popisu pečlivě připravených pokusů o vraždu se soustřeďují na vývoj vášnivého mileneckého vztahu, jenž prochází těžkou zkouškou společné nesené viny. - Milenci Frank a Cora se ocitnou pod nátlakem zástupců vlivné pojišťovny a podplacené justice, protože spolu zavraždili Cořina manžela. Díky protřelému právníkovi vše dopadne nad očekávání dobře, ale z milenců se vinou jejich slabosti stanou nepřátelé. Poté, co k sobě opět naleznou cestu a co si uvědomí, že erotické poblouznění dozrálo v opravdovou lásku, zasáhne zničující nešťastná náhoda. Na rozdíl od románu i jeho předešlých filmových verzí hrají v Rafelsonově pojetí větší úlohu erotické scény. Spíš než autonomním uměleckým tvarem (Viscontiho Posedlost stála v počátcích italského neorealismu) je Rafelsonův film profesionálně dokonalou ilustrací románu, v níž vynikají herecké výkony obou hlavních představitelů a dusná atmosféra. Vytvořená kamerou Svéna Ňykvista. Filmový přehled 1995/1/25