Basquiat

New York 1979. Mezi barevnými flákači, bloumajícími po ąpinavých ulicích zamľených heroinovou clonou, je i devatenáctiletý Jean-Michel Basquiat. Přespává v parku v lepenkové krabici. Kdyľ prąí, naveze se do bytu narkomanského kamaráda Bennyho. Od svých vrstevníků, ľijících jednou nohou v base a druhou v pekle, se trochu liąí: občas totiľ načmárá na zeď nějaké graffiti - útrľek básně, zneklidňující znamení. Vlastně se od nich liąí dost: v dětství se mu do mozku rentgenově vpálila Picassova Guernica, je umělcem a touľí, aby se to dozvěděl i svět. A to se také stane: o pět let později má Basquiat za sebou dvacet čtyři vlastních výstav a je tak známý i bohatý, jak jen to v Americe jde. Světoví obchodníci s uměním se rvou o jeho originální obrazy. Patří mezi nejbliľąí osoby kolem proroka pop-artu Andyho Warhola, se kterým si kamarádsky přemalovávají obrazy a klábosí. V sedmadvaceti Basquiat zemře na naduľívání ľivota a předávkování heroinem. Basquiatův kolega, newyorský malíř a sochař Julian Schnabel, přeľil cestu ke slávě i břímě popularity, a natočil o svém příteli film. Na rozdíl od Schnabelových ceněných malířských a sochařských prací - a předevąím na rozdíl od zběsilých, jedinečných a tajemných Basquiatových obrazů - vąak zůstává jeho ambiciózní reľijní debut poplatný banalitě. Filmy o malířích bývají jeątě nesnesitelnějąí neľ ľivotopisy umělců z jiných oborů. Snad proto, ľe jedny obrázky, ilustrující jiné obrázky, se jen málokdy navzájem shodnou. Ve Schnabelově filmu sice nenajdete jednu z vůbec nejoblíbenějąích scén "malířských filmů" - umělec v krizi ničí svá díla a polévá se barvou - patrně vąak jen vinou trapného opomenutí. Nebo proto, ľe Basqiuatova díla uľ v sobě prvek destrukce a pomíjivosti mají. Nezdá se, ľe by umělec Schnabelova formátu neuměl natočit film stejně originální (a zaąifrovaný), jako byl sám Basquiat - jde spíą o chladně promyąlený pokus "přeloľit" Basquiata, jeho ľivot a dílo do takového filmového příběhu, který by pochopil i Forrest Gump. Takľe si můľete opakovaně vychutnat "free" metaforu nebeského surfaře či ocenit vysvětlení, ľe za umělcovu smrtící depresi (vyjádřenou navlečením dřeváků výmluvné značky Titanic) mohou výčitky svědomí za to, jak se nestaral o choromyslnou matku. Kdyľ Basquiat koupí jako dárek dvě plyąové kachničky, hned vám bude jasné, ľe Andy Warhol je nedostane, protoľe byl právě zastřelen. A ľe neuhodnete, jak pro něj Basquiat bude truchlit? No přece v loľnici, při promítání jejich společných prázdninových videosnímků! (Ve filmu se to tak vľdycky dělá.) A ani Forrest není přílią překvapen, kdyľ slávou zpychlý umělec - po vzoru svých filmových kolegů - standardně odvrhne svou přítelkyni z dob nouze, krásnou a hodnou servírku Ginu (Claire Forlaniová), i muľe, který ho objevil - srąatého básníka a kritika Reneho Ricarda (král vąech filmových zloduchů typu "had" Michael Wincott v kladné a málem civilní roli!) Pokud nečekáte víc, neľ jen inteligentně a v zásadě standardně natočené vyprávění o umělci, kterého jste dosud přílią neznali, můľe vás Schnabelův film uspokojit. Dokonce vám poskytne něco navíc. Třeba hudbu, jeľ k Basquiatovi neoddělitelně patří. Vyprávění je nabité vhodně chytlavými tóny, počínaje klasickými áriemi přes původní skladby Johna Calea a znamenitě vybrané punkové, rapové a jazzové kousky k Tomu Waitsovi a Leonardu Cohenovi. A tím daląím "navíc" (moľná vůbec nejzajímavějąím na celém filmu) je skvostné herecké obsazení: nepřílią známý, ale plně koncentrovaný černý herec Jeffrey Wright sice nemohl zvrátit banalizující reľijní koncepci, důsledná realizace nápadu obsadit do několika daląích rolí čelné představitele hollywoodských tvrdých hochů vám vąak nejspíą vyrazí dech. Vedle uľ zmíněného (a skvělého) Wincotta tady v mixu skutečných i smyąlených postav vystupují Dennis Hopper coby obchodník s uměním Bischofberger, Willem Dafoe jako uměnímilovný elektrikář, Christopher Walken v roli nervózního novináře a Gary Oldman, který ztělesňuje Schnabelovo fiktivní alterego, "ą»astného umělce" Alberta Miloa (nad jeho tanečkem s dcerkou, jiľ hraje Stella Schnabelová, utrousí i Forrest slzu). A třeąničkou na dortu je skvostný David Bowie, který je warholovatějąí neľ sám velký Andy. Aľ znovu nabudete dechu, uvědomíte si, ľe tenhle efektní castingový kousek nemá vlastně praľádný smysl. Moľná to nevadí. Třeba by se to líbilo alespoň Basquiatovi, jenľe kdyby přeľil, zase by nevznikl Schnabelův kamarádsky uctivý film... Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema