Poslední etapa

Pouze shruba hodinové sportovní drama z prostředí cyklistického Závodu míru natočené podle literární předlohy Oty Pavla. Trochu schématický (při zmíněné stopáži není divu) příběh s účastí slovenských, sovětských, německých a dokonce i francouzských herců dnes nejvíc zaujme asi tím, že v pelotonu mezi závodníky skrývá svůj talent a pozdější mezinárodní věhlas i sám Pierre Richard a stejně tak i tehdy zcela neznámý Jiří Císler. I tak je to ale snadno zapomenutelný film.

Dokumentárně laděný sportovní film, prakticky záznam dvou etap na českém území do Brna a do Prahy. Kdo patří mezi pamětníky Závodu míru, rád se podívá. Začátkem šedesátých let jsem hodně sledoval, etapy se dojížděly i v našem krajském městě, stadion 250 metrů od domu. Dojezdy na oválu a na škváře měly něco do sebe. Kolik nečekaných pádů přinesly. Námět Oty Pavla, sám v knize "Syn celerového krále" v jedné povídce psal o životě cyklisty Jana Veselého. Já více vzpomínám na "Smolíčka" nebo kapitána reprezentace Pavla Doležela, zvaného Orel z Toleda. Příběh je podán trochu šablonovitě, nicméně rozpor mezi osobním úspěchem jednotlivce v závodě a umístěním družstva je zajímavý. Oceňuji, že z filmu se téměř vytratila politická stránka, není zde vyzdvihována zásluha soudruhů ani spřátelených států. Většina českých herců se ve filmu jen mihne ve vedlejších rolích (kromě Jaroslava Satoranského) a francouzský herec Pierre Richard skutečně ve filmu hraje, ale jde o shodu jmen.

V době ZM, kdy i přes naše město na Vysočině párkrát peleton projel, nikdy jsem kvůli 5 minutám nestál na chodníku, já už fandil Smolíkovi v rádiu a na vjezdu na stadion u tv. Film vidím poprve v roce 2019 a nikterak nebásním. Viděl jsem lepší sportovní filmy...

Toto není příběh z určitého ročníku Závodu míru. Vznikl ze zážitků všech dosavadních ročníků a je věnován těm, kteří v tomto náročném boji dokázali povýšit přátelství nad slávu vavřínového věnce. Takže jen taková malá filmová pocta závodníkům a oslava onoho závodu. Nic víc, nic míň. Jako plnohodnotný film něco takového brát nelze. Snad jen jako nevýrazný zkratkovitý televizní povídkový projekt.