Đuka Begović se po 13 letech vrací z vězení do své rodné vsi ve Slavinii. Doma ho čeká jeho matka a dospívající dcerka Smilja, pro kterou je však cizím člověkem. Matce slibuje, že se změnil a všechno už teď bude dobré. Pustí se s odhodláním do prací na svém hospodářství a chce zapomenout. To se mu však nedaří – obrazy minulosti, výčitky svědomí a pocit viny nejde potlačit, vracejí se ve snech, v představách a vzpomínkách vyvolaných známými místy, věcmi a tvářemi.
V retrospektivních obrazech se vracíme do Đukova dětství, idylického obrazu venkovského života na sklonku 19. století. Đuka vzpomíná na svého dědu – spravedlivého, poctivého a pracovitého sedláka, hlavu rozvětveného rodu a hospodáře na zámožném statku. Přichází první vina – jako chlapec fascinovaný zápalkami podpálí seník. Vyhoří většina statku. Hospodářovi synové prosadí prodej a rozdělení toho, co zbylo. Každý si odnáší svou trošku.
Poznáváme Đukova otce – záletného bezpáteřního ožralu bez kousku studu, který syna svádí k nepravostem – opakovaně ho nabádá slovy „Buď jako já a budeš vědět, že jsi žil.“
V další vzpomínce se Đuka vrací z 1. světové války – v potrhané rakousko-uherské uniformě přichází do své vesnice, kde srbská armáda slaví své vítězství. Jeho otec připíjí a oslavuje srbské oficíry, z čehož se Đukovi dělá zle. Nejvíc ho ale zasáhne, že se jeho dívka Jagoda zatím zasnoubila s jeho bratrancem Iljou. V hospodě Ilju sekne nožem do tváře, před zraky všech Jagodu unese a ve stodole se s ní miluje.
Druhý den přichází strýc s nabídkou na usmíření a pozváním na svadbu. Napětí mezi Đukou a Ilijou roste, přesto se formálně usmiřují. Na svatbě však Ilja Đuku zákeřně bodne nožem do břicha, ten mu však v sebeobraně vrazí nůž do srdce. Vezme Jagodu k sobě, ale chová se k ní s pohrdáním, protože neví jistě, jestli čeká dítě s ním nebo s Iljou. Roste v něm zloba vůči otci, který se tahá s prostitutkami. Vztek si vybíjí na všech kolem sebe, včetně koní. Jagoda, kterou těhotnou nechá na poli, po porodu umírá. U její smrtelné postele si ji Đuka na poslední chvíli vezme za ženu.
Když opilý otec označí Đukovo dítě za parchanta a vyhazuje ho z domu, tak ho vyprovokovaný Đuka v hádce zabije pohrabáčem. Za tuto otcovraždu stráví ve vězení 13 let.
Po návratu z vězení chce začít nový život a dcera Smilja se pro něj stává jeho smyslem. Đuka však nezvládá splácet dluhy, tak jako jeho otec nakonec propadá alkoholu a prostopášnému životu, až přivede hospodářství do dražby. Sám sebe pro svou povahu začne nenávidět a chce učinit akt pokání, jak to kdysi viděl u svého dědy – jde za procesím před celou vesnicí po kolenou až do naprostého fyzického vyčerpání.
Večer ho musejí domů přivézt na voze. Doma však nenajde dceru, tak se ji vydá hledat a nakonec ji najde v místním bordelu, kde se ona dobrovolně prodává místnímu obchodníkovi, před kterým ji Đuka chtěl uchránit. To ho definitivně zlomí.
