Výprava za Draculou

Dokument pana Ivana Mackerleho, všechna čest. Stokrát uváděná fakta a film nepřináší nic nového. Měl jsem si holt v roce 1967, kdy jsem dostal od rodičů první kameru Admiru A-8, hodit přes záda celtu po Němcích, na hlavu narazit omšelý skautský klobouk a také vyrazit natočit nějakou historii, mně by se líbilo třeba natočit místa bitvy u Little Big Hornu, ale stačilo by mi bojiště z první světové války u Verdunu, ve Francii. Jenže dědeček byl švec a měl v padesátých letech malou dílničku a zaměstnával jednoho dělníka, kterého vykořisťoval. A tak utrum, domovní soudružka - důvěrnice STB to vedla v paměti, takže moje jediná cizina do čtyřiceti let - přechod Hřensko-Bad Schandau. Byl jsem tam čtyři hodiny a musel jsem vyplnit celní prohlášení - snubní prsten - 200,-, fotoaparát Zenit - 250,-, zlatej zub a 25 východoněmeckých marek. "Zlatí komunisti"!

Snad každý od dětství slýchával vyprávění o upírovi Drákulovi. Měl jsem tu čest dopisovat si s Mackerlem, byl to člověk se zvídavým duchem věčný kluk, který uměl hledat záhady uměl se dívat na svět a vidět plno tajemství. Podnikal výpravy do různých koutů , hledal bádal, nenudil se. Kdo nečetl od Stokera Draculu, vřele doporučuji - a pak pokud je mlád může zkusit vyjet v "bugatce" směr Transylvánie a hledat hrad, jako to učinil Mackerle. A nebo se může podívat na tenhle nevšední dokument