Píseň o velké lásce

Včerejší premiéra na CS filmu. Přiznávám, že mám rád tyto filmy plné naivity a amatérských hereckých výkonů dnes už dávno zapomenutých hereček. Toho všeho je tento příběh plný. Je ale nádherné vidět Theodora Pištěka v roli velkostatkáře, který svádí a líbá v lese osmnáctiletou dívku, která byla na chrastí. Druhý milovník L. H. Struna, pozdější představitel charakterních dělnických rolí, má ve filmu velkou příležitost. Kvality a hodnoty filmu z dnešního hlediska těžko hodnotit a já jen doufám, že takových polozapomenutých filmů se v archivech skrývá ještě více. Film byl původně natáčen jako němý a středometrážní, až později byly do příběhu připsány další role a film uveden do kin.

Prvních deset minut naprosto stačilo k úplnému znechucení a ztrátě zájmu. Měl bych dát plný počet sám sobě. Už po pár minutách se tu vyje, ale kdyby to byly alespoň ženské, spral to kat, ale chlapi. No, prostě, asi tak. Nevšímejte si děje, nestojí za nic, ale kdo má rád úplně první filmy hned po němé éře, jistě si to vychutná. Mluvu, kameru a hraní očima. Právě pro tyto technické věcičky a herecké umění dávám čtyřicet procent.