Mami!

Xavier Dolan má hodně odpozorováno a nebojí se to použít... a tak se stalo, že mě už podruhé totálně dostal. Jako mnohým přede mnou mi schází slova, která by snesla přirovnání k rezonanci vstřebaného, proto se omezím jen na ubezpečení, že Mommy má všechno, v čem je Dolan jedinečný, plus geniální vychytávku k tomu a naprosto úžasnou Anne Dorval jako pastvu pro dva smysly. Jó, život je hodně často v blbým formátu...

Agresivní egoistický bastard a nevychovaná matka, které spojuje silné citové pouto. Může to dohromady fungovat? Oba si to přejí, ale, eufemisticky řečeno, skřípe to. A pořádně! Vybaveni slovníkem prezidenta Zemana, procházejí společnou etapou životu tu pravou, tu levou nohou.

Na mě tento film působil nevěrohodně, dokonce bych řekla, že to byla totální pakárna. Buď musel mít Xavier Dolan velmi těžké dětství nebo si v takových námětech libuje(hodně podobný je totiž i jeho film Zabil jsem svou matku).

Od filmu jsem po recenzích čekal více. Asi jsem již otupělý životem, ale emoce se u tohoto snímku nedostavily. Šokovaly mě vulgarity, ale po deseti minutách si na ně zvyknete a pak to už tak nějak nefunguje. musím říct, žýe u knížky Evana Huntera - Líbá táta (vztah otce a dcery) a u Cormac McCarthyovi knížky - Cesta (vzat otce a syna) jsem byl emočně vycucán výrazně více. Čekal jsem film za desítku a viděl jsem film za šestku. Nakonec jsem dal osmičku za to, že to přeci jen vybočuje z řady a že to stojí za zkouknutí: Kamera, zvuk, čtvercový formát a herecké výkony hlavních tří představitelů (tím myslím i Kylu)