Pan Wolodyjowski

Poměrně dlouho jsem se domnívala, že film Pan Wolodyjowski je sestřihem seriálu Příhody pana Michala, neboť kromě stejného děje (stejná předloha) v obou snímcích z valné části účinkují i titíž herci (v totožných rolích). Nikdy se mi nepovedlo vypátrat, čím to, že se polští filmaři k něčemu takovému rozhodli, nicméně oba počiny se mi zamlouvaly zhruba stejně. Kromě vynikajícího T. Lomnického jsem milovala hlavně postavu pana Zagloby, ztvárněného(zase v obou případech)M. Pawlikowskim a fandila Azjovi (D. Olbrychski - opět 2x ve stejné roli), který nakonec skončil napíchnutý na kůlu. Brrr, hrozná smrt, prý jedna z nejtěžších. Z téhle scény, i když nešla vyloženě do detailů, mě mrazí i dneska...

Ve své době u nás historická pecka. Při dnešním pohledu přece jenom vyniknou nějaké drobné nedostatky. Osobně jsem měl radši seriál, kde to bylo trošku víc do hloubky, ale i film má své velké kouzlo. Rád se k němu po nějaké době vrátím a na film se s chutí podívám opakovaně.

Zatím co se film Ohněm a mečem Jerzymu Hoffmanovi příliš nepodařil, tak tahle jeho adaptace Sienkiewiczova románu z roku 1968 je výborná po všech stránkách.

Slavný historický film z r.1969 v polské produkci. Výborně natočený, výborně zahrán. Není divu, vždyť jsou to jejich dějiny. A kdo jiný by dokázal "prosze pana" zahrát lépe historický námět, než národ, jehož se to bytostně týká ! Jedná se o poslední díl histor. trilogie podle románu Henryka Sienkiewicze (nositele Nobelovy ceny za literaturu).