Město 44

Zpočátku pomalý děj, a také ne nějak zajímavý, ale přesto se na to dívat dalo až do čtyřicáté minuty, kdy se z filmu stává Matrix, nebo tak něco. Vykreslená dráha kulek, a to zpomaleně, nám ukáže, že ne vše musí dodržovat zákony fyziky. Kulky si zde vykružují hezké kruhy a já jsem si říkal, že to asi bude komediální prvek. Nebyl, protože za chvíli následuje další podobné filmové zvěrstvo. Pak následují další a další zvěrstva, ale už ta válečná, a natočena jsou tak, že by člověk uvěřil naprosto všemu. Tak realistické scény jsem ještě neviděl. Děj se pak prakticky nezastaví. Žádné ťuti muti, jako ve všech filmech se zde v podstatě neodehraje. Tedy, pár scének ano, ale v té rychlosti je v podstatě divák nepostřehne. Také to může být tím, že je ihned po nich zase šokován, takže na ně zapomene. Takže mimo toho jednoho zpomaleného a dokonale zkaženého záběru a trochu pomalého začátku se snímku prakticky nedá nic vytknout. A protože jsem jej viděl hned po filmu „Volyň“, mohu říci, že tento je o mnoho lepší a výše jmenovaný snímek v poklidu zazdil. Poláci dokazují, že válečné filmy jsou jejich silná stránka.

Tento film vznikl v výročí 60. let varšavského povstání a určitě nepřekoná Wajdův film z roku 1956..Okomentovat se dá jen slovy básníka, který při povstání zahynul: Je třeba umět milovat lidi/ jestli-že ne plamenem, ústy vyhodit světlo/život jako granát vybouchne/bouchne/pohasne/Krzystof Kamil Baczynski/

Varšavské povstání zase pro změnu z jiného úhlu pohledu, avšak postavené na faktech a v mnohém i originálním až šokujícím pojetí. Výbuch budovy, po kterém všechny přítomné na ulici srazí tlaková vlna s následným krvavým deštěm kusů roztrhaných těl by asi nechtěl zažít nikdo. Takováto brutalita ve své čisté podobě vystavená tak přirozeným způsobem bez skrytých konvencí snad k vidění ještě ve válečném filmu nebyla. Téměř by divák řekl, že film najednou přeskočil do hororové polohy. Příběh začíná jako obvykle mladistvým nadšením pro boj za svobodu, aby si pak všichni prošli naprostým peklem. Jsou tu vyznačeny charaktery hlavních postav a jejich osobní a rodinné problémy, které se vinou v souvislosti s danou válkou. Po citové stránce tu sice žádná scéna diváka tolik nezasáhne jako mnohé ve snímku Romana Polanskiho ´Pianista´, ale to je dáno hlavně tím, že je příběh zaměřen převážně na boj ve snaze ubránit město. I když takové pokusy tu jsou, jako například snaha dívky zachránit novorozeně. Výprava je naprosto dokonalá a dá se říci, že si na tom tvůrci dali stejně záležet, jako si dávají filmaři ruští u válečných filmů. Podíl na tom má i české ÚPP, které se opět vskutku vyznamenalo. Na snímku by se dalo pochválit mnoho. Národní film plný vlastenectví a solidarity a mezi válečnými filmy nejlepší evropský snímek a to na hodně dlouhou dobu.

Výborné válečné / drama s romantickou zápletkou, která vůbec nevadí a není zde navíc. Moderně, výpravně natočené povstání mladých lidí v Polsku roku 1944, které ukazuje vše natvrdo! Nevím jak film je věrohodný po historické stránce, ale to co vidím na plátně - tomu nemám důvod nevěřit! Dobří herci, kruté a krvavé výjevy, zmar, deprese, zrada, láska atd. Sám bych tam nebyl ani 2 minuty, podělal bych se strachy! Dobře natočeno a dobře ukázáno, emoce fungují. Tohle jen tak z hlavy nedostanu!