Dareka no manazashi

K anime jsem se popravdě nechtěl nikdy nějak moc dopracovat. Ale po té, co jsem se přestěhoval do země, která je posedlá vším japonským, nebo posedlá spíše tím, co si myslí že je typické pro Japonsko, nedá se tomuto nátlaku nepodlehnout. A za svojí krátkou kariéru občasného anime diváka jsem si již stihl všimnout úžasného režiséra Makoto Shinkaie. Více se mi tedy líbí jeho krátké filmy, jako je například tento nebo "She and her cat", než ty delší - "Childern Who Chase Lose Voices". Ty krátké totiž mají takovou poetiku, že je to pro mě jako sledovat báseň. Taková nádhera, lehkost, každý záběr je jedinečný a zapadá do celého příběhu, prostě paráda. Nemohl jsem ani mrkat, abych něco náhodou neprošvihl. Přál bych si, aby Makoto pracoval rychleji a já se mohl takto nádherně kochat častěji. Ale to by možná pak ztratil tu svojí krásu, většinou totiž s kvantitou klesá i kvalita, viz Hollywood a všechen ten přemršel superhrdinů, který se na nás ode všad valí. Proto vždycky rád uniknu do východní Asie, kde mi nabídnou něco jiného...