Objev na Střapaté hůrce

No, já kdysi z kina utekl. Už ty pazvuky u více než dvě minuty trvajících úvodních titulků berou divákovi chuť. Napodruhé jsem tedy statečně vydržel a musím napsat, že je to blbost. I zde museli autoři nějak natlačit sovětské rádce a pionýry, jinak by film skončil asi někde ve škarpě. Nedá se říci, že by to byla nějak velká škoda. Přesto něco málo k hodnocení filmu dám, řekněme, pro jeho takový menší osvětový, nebo lehce vzdělávací záměr. Byť těchto okamžiků ve filmu moc není. 201601036801/6822

U tohoto typu filmů se nedá očekávat nějaká zvláštní nebo dobrá umělecká úroveň. Jeho úkolem je však něco jiného, což zdařile naplňuje i dnes. Pravda forma provedení je poplatná době vzniku filmu. Tím úkolem filmu je vzdělávat. Zvládnou to mnohdy i dokumentární filmy, ale proč nevzdělávat dětské publikum formou dětského filmu? On i dospělý člověk se může při filmu něčemu přiučit. Tématem je tentokrát astronomie. Prosím neplést s astrologií. Parta mladých pionýrů vyráží se svým profesor na pár dní do přírody pozorovat hvězdy. Je známo, že městské světlo znečisťuje noční oblohu. A jakou ti caparti mají kliku. Hned někde poblíž nich padne velký kus meteoritu. Třeba z filmu tak mohu vědět, že se velkým meteoritům říká bolidy. Jestli si to slovo budu za týden pamatovat nemohu zaručit. Trvanlivost zapamatování významu takového slova se u mne přibližně rovná trvanlivosti nakrájeného gothajského salámu z kauflandu.