V rozpuku

Uvedeno na mezinárodním filmovém festivale Kaunas, Litva 2013. O Gruzii toho moc nevíme. Snad jen to, že můj kolega je původem Gruzijec, ale to je tak vše. Proto vypravit se na tento film byla pro mne skoro povinnost, abych si zkusil o této zemi udělat nějaký obrázek skrz jejich kinematografii. Na začátku příběju umístili filmaři do rukou pubertálních dívek, žijících v pokřivené společnosti, nespokojené se situací kolem nich, zbraň. A vy teď celou dobu s napětím čekáte, jak bude použita. Je tu pár hulvátů, kterým by nejspíš dávky rády uštědřili kulku mezi oči, možná že problémy začínají už v rodině, kdy jeden z otců sedí za vraždu ve vězení a ten druhý je alkoholik, který se neštítí ani uhodit svou vlastní manželku. Při sledování jen zoufale koukáte a říkáte si, jaká bezvýchodná situace musela v Gruzii být na začátku devadesátých let. Jediné negativum snímku je jeho rozvláčnost, kdy některé scény měly skončit už před pěti minutami. Největším takovým příkladem je tanec na svatbě, možná je to ale část kultury, kterou reřisérka považovala k pochopení filmu za nezbytné...