Nová strašidla

Z jedenácti povídek bych vyzvedl tři, které "mně" se líbí. Pohostinství: Zatímco hosté v jídelně malé restaurace čekají, v kuchyni probíhá lítá bitva. Nezůstává u slovních urážek, lítá nádobí, chobotnice přistane na hlavě kuchaře, vrchního doutník skončí v makaronech. Boj skončí smírem a nadšení hosté chválí výborné speciality. Mamička a Jeníček: Dvě tragikomické postavy procházejí městem. Vše je pro starou paní a jejího dospělého syna hodno obdivu. Sbírají uzávěry od lahví a pro muškáty koňský trus. Každá maličkost má pro ně svou cenu. Autostop: Cesťák sveze krásnou stopařku, ale musí být povolná. Dívka trpělivě snáší jeho lascivní řeči a když zaslechne v rádiu zprávu o uprchlé vražedkyni, začne se za ni vydávat.

Takmer absurdne vyznieva jedna z poviedok, v ktorej elegán vo fraku v podaní A. Sordiho nájde pri divadle na schodoch umierajúceho. Keďže má doré srdce, naloží do auta a obchádza s ním nemocnice. Do vojenskej ho neprijmu, pretože nie je vojak, do ďalšej nemá vhodnú poistku ... až napokon svoju snahu zunuje, vyloží ho znovu na tých istých schodoch, kde ho našiel a spokojne odkráča do divadla.

Je radost sledovat herecké výkony Sordiho, Gassmana či Tognazziho, jakož i mladou krásu Ornelly Mutiové. Satirické šlehy v krátkých povídkách jsou mistrně okoukané ze života a famózně zahrané. Kupodivu ani dnes neztratil film nic ze svého poselství, naopak. Scéna před odkrytým hrobem, kdy z pláče vykvete smích a radost ze života proudí z plátna rovnou k divákovi, je nadčasová. Každý divák, který se pozorně dívá, alespoň v jedné povídce najde sám sebe i své nejbližší.