Nekrvavá bitva

Světová výstava Expo 58 se konala od 17. dubna do 19. října 1958 v hlavním městě Belgie Bruselu a byla první výstavou tohoto druhu uspořádanou od druhé světové války. Výstava, na kterou zavítalo přes 42 milionů návštěvníků a která se těšila velkému zájmu sdělovacích prostředků, byla na pozadí studené války chápána jako prostor pro kompetitivní prezentaci úspěchů Západu a Východu. Přípravě československého výstavního pavilonu byla věnována mimořádná péče tím spíš, že z východního bloku byly na výstavě zastoupeny kromě ČSR už jen Maďarsko a Sovětský svaz. V rámci soutěží vypsaných na nejrůznější součásti pavilónu byla umělcům v Československu umožněna větší tvůrčí svoboda, která posléze vedla k vytvoření tzv. bruselského stylu. Snaha ukázat Československo, navzdory negativním obrazům o komunistické diktatuře rozšířeným na Západě, jako moderní, vyspělou a přitažlivou zemi vedla k tomu, že režim slevil z ideologických nároků na obsah expozice a usiloval o co nejlepší propagační dojem. Pro pavilon byla vymyšlena také Laterna Magika, multimediální divadlo, které při představení kombinovalo vystoupení živých umělců s mnohanásobnými audiovizuálními projekcemi uskutečněnými pomocí zařízení nazvaného polyekran. Součástí československé expozice byly také plzeňská a francouzská restaurace, kde návštěvníci mohli potěšit svoje chuťové buňky specialitami československé kuchyně. Na soutěžní charakter Expo 58 poukazoval i krátký dokumentární film natočený v roce 1958 armádními filmaři pod názvem „Nekrvavá bitva“. Motivem vyslání armádního filmového štábu do Bruselu byla koncertní vystoupení Ústřední hudby ČSLA v rámci programu československého pavilonu, čímž ke svedení vítězné nekrvavé bitvy přispěla i armáda. Zdroj: Vojenský historický ústav Praha