Jen Bůh odpouští

Na mě podobné východoasijské krimi thrillery nedělají žádný dojem. Byl jsem zvědavý na Goslinga a Kristin, ale oba zapadli do poněkud nesourodého děje, který se tak nejvíce vyznačuje typickou asijskou krutostí. Klidně prodají dcery do bordelu, ale na jejich čest jim nikdo nesmí sáhnout. Film mě vyloženě nenudil, ale nebyl k tomu daleko. Utahaný hudební doprovod a písně připomínající jakési karaoke tempu děje nepřidalo. Celkově zklamání.

Nejprve jsem si vůbec nebyla jistá, jestlise mi film líbil, ale to je jedno - důležitější je, že zapůsobil a zanechal dojem. Děj je v podstatě jednoduchý a nezajímavý, mnohem více mi utkvěly hry se světlem, atmosférou... no a Gosling :)

Pro mnohé velmi těžkopádný snímek s enormně pomalým tempem vyprávění, avšak s atmosférou tak hustou, že by se dala krájet. A to doslova. Příběh o pomstě a odpuštění s takovým pochmurným tónem snad ještě uveden nebyl. Syrová dominantnost vede celou dějovou linku přes artové rozhraní, ale nebojí se brutálního násilí a mučivého aspektu. Příjemné melodické karaoke popěvky už jen symbolizují přirozenou nevinnost. Uměleckou hodnotou zde ztvárněnou je hlavně minimální počet vyřčených slov. Tady se opravdu mluví jen když musí, takže hloubku vyprávění dodává hlavně mistrovská obrazová stránka věci. Divák  zde musí být  na pozoru a opravdu sledovat všechny aspekty děje, jinak se vtom velmi rychle ztratí a nebude vědět která bije. Rozhodně to není snímek pro každého. Divák očekávající rychlé tempo a hlavně svižnou akci bude mít s tímto snímkem nemalý problém.

Dalo mi to práci se tím prokousat UF!! Pan Refn natočil snímek kde je hodně dlouhých záběrů, málo se tam mluví a je tam dost násilí. Ještě že to trvá 90 minut! Je to celkově neuchopitelné, nudné, divné,,,, Těch 40% je za hudbu, kameru, nádherné barvy a některé záběry za zpívajícího policejního plukovníka a za netradiční roli K.S.Thomas.