Králové léta

Úplně si nemyslím, že by teenageři 21. století ve snaze uniknout z rodičovského područí museli nutně stavět chýše z větví a lovit divou zvěř, ale dejme tomu. Má to pěkný poetický scény, ale taky pár hluchých míst, případně jim tu jejich fajnovou partičku rozesere tuctová bloncka. Pak nastupuje druhá dějová linka pátrajících rodičů, která nabízí poměrně slušnou zábavu a to nakonec film vytahuje do lehkýho nadprůměru.

Kdo záviděl dobrodružství Tomu Sawyerovi a Huckleberrymu Finnovi, bude mít k závisti nový důvod, neboť Joe i Patrick (Biaggio se, jakožto neinstitucionalizovatelné individium, nepočítá) si svoji krátkou svobodu užívají tak plně, jak to dovedou pouze děti... Kouzelný výlet do vakua mezi ztraceným dětstvím a dospělostí v nedohlednu, provázeného nejvyšším stupněm opovržení k osobám, které nazýváme rodiči i nejistotou ze sebe sama, kdy jeho první polovina je slastnou směsicí vzrušení, těšení se z přírody a radosti z volnosti, s kamerou oprašující vlastní, hluboko zapadlé zážitky z prázdnin, letních lásek a osobních rebelií, ač sarkasmus otce Toye byl už tak trochu přes čáru a humor Keenanových poněkud tlačený, zbytek filmového času jakoby přebíral nevyhnutelnost konce nového bytí a spolu s ním odkráčel do stavu nezáživného vystřízlivění... Sladký Nick Robinson, skvělý soundtrack, milé pokoukání.

Oddychovka, která nás zavede do chlapeckého světa dobrodružství a prvních lásek. Rodiče jsou nudní a doma je to s nimi k nevydržení tak co s tím...příběh poněkud táhlý a nevýrazný vtipných situací pomálu a jinak není příliš o co stát.