Nechte to na mně

Pod nálepkou komedie se ukrývá klasická agitka jako řemen zcela ve stylu 50.let. Herci v čele s Oldřichem Novým to svými výkony srdnatě drží aspoň na průměru ale dá to velkou fušku!

Poměrně zajímavý filmek, který jsem neznal, až nyní jsem na něj náhodou narazil. Docela jsem se i bavil. Ne, že by to bylo jánevímco, ale dívat se na to dalo, a pár drobných legrácek zde je. Takže na nedělní dopoledne…

Stokrát nic umořilo osla, v tomto případě pana Patočku. Snaha o zalíbení se, "hodní" spolupracovníci a přehršle různých referentů. Kdo neměl funkci, jako by nebyl. Pokud člověk zapomene napsané výše, užije si alespoň závan prvorepublikového herectví části zúčastněných.

Moralizující a velmi kritický příběh skutečností o funkcích, který by se klidně mohl odehrávat i v dnešní době. Troufl by si někdo na remake? Obětavost a svévolnost jediného člověka pro všechno na úkor druhých převážně líných lidí vždy takového jedince přivede jedině tak k nervovému zhroucení. Snímku velice škodí doba vzniku, ale co se týče budovatelských pouček a vyzdvihování strany, zase až tak tragicky se na to dívat nedá. Herecký koncert Oldřicha nového, který tu je doslova ve svém živlu, povznesl snímek na zábavnosti a snad i na určité atraktivnosti. Takovéto podobné ztřeštěné role si již v minulosti zahrál několikrát a tak velmi dobře věděl kde co a jak. Kromě jeho se tu vyskytují i další herecké osobnosti z válečných a předválečných let českého filmového světa, ale Oldřicha Nového spíše jen doplňují nebo mu přirozeně nahrávají. Sem tam něco sice pobaví, ale ryzí temná realita tehdejší doby snímek spíše hatí a tak se na něj dnes dá dívat snad jen jako na vzpomínku divné doby a na úžasného Oldřicha Nového.