Nebe a peklo

Jeden ze stylově nejvybroušenějších Kurosawových snímků, ve kterém jinak nezávislý režisér dovádí k vrcholu poetiku japonské Nové vlny - práce se světlem a stínem je tak dokonalá, že by se každé políčko filmu dalo rámovat. Výchozí zápletku - únos domnělého syna exponenta obuvnického koncernu - převzal Kurosawa z detektivního románu Ed McBaina "King's Ransom" (česky "Těžký prachy"), doplnil ji však o hluboký existenciální a zároveň jemu tak blízký sociální rozměr a zásadním způsobem přepracoval její vyústění. Že se umělecké dílo stane inspirací ke zločinu se bohužel občas stává, aby ale detektivka podnítila změnu trestního práva, to už je výjimečný úkaz. Filmu Nebe a peklo se povedlo obojí - první vedlo málem k jeho zákazu, druhé úředním aktem naplnilo jeden z požadavků, které film předkládá. Kurosawa tak vytvořil celosvětově obdivované dílo, ale zároveň dokázal iniciovat konkrétní společenskou změnu, což se mu bohužel u většiny ostatních témat nepodařilo. I přesto snímek dodnes působí jako jedna veliká sugestivní otázka. Eigasai 2018