Nymfomanka

Sál v kině byl z poloviny zaplněn, a to šlo o brzké odpolední představení. Každý je zvědavý na tuto novou Trierovu nemravnost. Erotické drama místy budí úsměv, ale nelze mluvit o komedii. Náhoda tomu chce, že se setkají dvě osoby - stárnoucí mládenec a mladá žena. Tu on objeví zraněnou v temném dvoře jednoho z domů. Po dohodě si ji odvede k sobě domů, kde mu po chvíli vypráví své životní příběhy. Na plátně se tak rozehrává série střípků ze života oné dívky. A to už od jejího útlého dětství. Film je dlouhý téměř 4 hodiny, aproto je pro distribuce kin rozdělen na dvě části. Ač asi největší hvězdou prvního dílu je Charlotte Gainsbourgová, tak prim hraje její mladší obdoba v podobě neznámé herečky Stacy Martinové.

Tak po shlédnutí prvního a druhého dílu mám jasno v tom,že my jedno shlídnutí téhle upovídané podívané stačilo a že na tento druh filmů,prostě nemám asi potřebné pochopení.Možná je to originální dílo,možná skvěle natočené,možná provokativní,ale já jsem to"tam"nenašel...

Nymfomanka, část I. Od zvukového testu na kochleární implantát přes hororový vizuál až po se Stellanem na rybách jsme se přes nářezové Rammsteiny začali konečně dobírat k podstatě názvu, kdy Joe začne otevírat svoje poklady hezky od prvního pen(is)u a Seligman chápavě naslouchá, jak káže víno a pije vodu... a sám přispěchá se svými náboženskými, psychologickými a hudebními znalostmi a bude to obohacujíci vyprávění pro všechny strany a z rozmanitých oborů - prosvištíme si sčítání do osmi, oťukneme cestovani vlakem o ceny, obnažíme duše stromů, omrkneme, jak se ucházet o zaměstnání, odhalíme slabochy a poučíme se, že k náhlým rozchodům je třeba přizvat celou rodinu... Vrcholem první části je rozhodně odhaleni tajemství polyfonie, aplikované na tři milence - basový základ, dominantní tón a tajnou přísadu, která teprve rozpoutá to pravé utrpení... Mno, žádný bakalářský příběh to tedy není a osobně doufám, že druhé části bude dominovat Charlotte Gainsbourg, jíž její předsunutá čelist předurčuje ke ztvárnění necitelných mrch a zbavím se tak unylé chcíplotiny, použité na její mladší vydání. Přiznávám, že úplně nevím, jak s poslední Trierovou vivisekcí naložit, ale vzhledem k tomu, že jsem zvědavá a nehty si stříhám jako první na levé ruce, dám šanci i druhé části ... Nymfomanka, část II. ... a jedeme dál s Larsem von Trierem, který usoudil, že na všechny ošklivosti lidského života jsou Krimi zprávy na Primě příliš heslovité a Michael Haneke nemá tak silný žaludek, takže pro zaplnění díry v trhu se obětoval nabídkou nových pohledů do děje v útrobách prázdnoty, využívajíc dvou berliček - náboženství bez víry a sexu bez orgasmu... Nerada hledám tam, kde nic není, proto nemívám zájem o manuály k uchopení například Lynchových snímků, tady bych ovšem vysvětlením některých spojení nepohrdla, i když v kostce tuším, co se Lars snažil sdělit všem, kterým je západ slunce málo krásný, mně ale vyhovuje tak, jak je...

celkem zmatený snímek. Od filozofických úvah a debat, po slabé erotické scény, po záběry jak z porna popř béčkového hororu, až po psychologický rozbor. Vybere si každý a nevybere si nikdo. Oceňuji pointu, na druhou stranu není moc uvěřitelná. Ani z filmařského hlediska žádný zázrak...Zdlouhavé, těkající kamera ve mě dojem uměleckého díla nevytvořila a herecké výkony poměrně průměrné, hlavní hrdinka (hlavně starší verze) poměrně nesympatická.