Návrat do Modré laguny

Až na popření konce předchozího filmu na začátku tohoto dobré pokračování, které si s jedničkou v ničem nezadá. Romantika, která nemá za cíl dojímat, a o to je lepší. Ačkoli nepatrné dojetí nabízí, když malý Richard marně hledá matku. Dalšími "silnějšími" scénami jsou ponechání "divocha" naživu a uvědomění si toho, co (koho) opravdu chtějí a co (koho) ne. Pro někoho za jedničkou zaostává, pro mě jak v čem... Co do obličeje, rozhodně se mi víc líbí M. Jovovich, celkově mi je ale sympatičtější B. Shields; chlapy neřeším:)

"Modrá laguna" druhé generace - aneb osudy se opakují... Příběh maličkého Paddyho, synka hrdinů "Modré laguny", který se s nevlastní matkou a malou sestřičkou vrací pod jménem Richard na svůj rodný ostrov, kde prožívá podobný osud jako kdysi jeho rodiče. I tady děti záhy osiří a během dospívání jsou tak ponechány samy sobě. Po pubertálním tápání následuje citové i tělesné sblížení, vrcholící narozením dcerky a odmítnutím návratu do civilizace... Film rozhodně není špatný, ovšem přece jen už hodně "vaří z vody" a v mnohém se opakuje.

Druhá podoba Modré laguny. S Millou Jovovič je to o kapku lepší než ta původní verze. Ale obě verze stojí za shlédnutí.

Jedenáct let po třetí filmové verzi příběhu irského literárního autora Henry De Vere Stacpoolea filmoví tvůrci opět dostali nápad se k tématu vrátit. Další remake? Ano i ne. Záleží na tom, jak se to vezme. Příběh nazvali ´Návrat do Modré laguny´ a přímo navazuje tam, kde snímek ´Modrá laguna´ (1980) skončil. A hned v podstatě přišel šok pro ty, co si mysleli, že trojice uvízlá v loďce bez pádel v širém oceánu byla zachráněna. A další šok přichází v následujících minutách, neboť v tu ránu jakoby měli diváci Déjà Vu. S drobnými změnami se začne odvíjet ta samá etuda. Takže koncept předchozího snímku je tentokrát stlačen na polovinu, aby se navázalo dění, v uvozovkách, nové. Ano, skutečně v uvozovkách, poněvadž je to kapitola, která se původně ještě týkala původní dvojice, jak ukazuje verze z roku 1949. Tohle právě tvůrci v remaku z roku 1980 vynechali. Takže docela vyčůraný tvůrčí majstrštyk. Scénář vzhledem tomu budiž katastrofální. Nejen v onom brutálním zkrácení ohledně dospívání dětí, kdy opět poznávají sami sebe a vzájemně se posmívají, což pobaví snad jen puberťáky, ale hlavně v dialozích. To opravdu trhá uši. Romantika se jaksi tentokrát nekoná, humor už vůbec ne a nějaké napětí ohledně druhé poloviny snímku skřípe více, než je zdrávo. Takže co s tím. V podstatě nic. Snad jen doporučit onu zmiňovanou verzi z roku 1948, která má samozřejmě také určité chybičky, ale už v samém zárodku vývoje děje je prostě nesrovnatelně lepší. Tady tvůrci udělali koncept celého příběhu dvougenerační a to zcela bez logiky. Ne, tento snímek lze považovat za naprosto zbytečný.